Je to silný příběh, jeden z nejsilnějších příběhů Slovenska posledních let. V pátek večer zemřelo na bratislavské Klinice dětské chirurgie i druhé z v září oddělených siamských dvojčat Miško Müller.
Příběh Miška vypadal nadějněji než jeho dvojčete Marka, který zemřel už před víc než měsícem. Ale i jeho komplikace, hlavně nefungující tenké střevo, se ukázaly nad síly lékařů i vyčerpaného organismu šestiměsíčního dítěte.
Lékař Vladimír Cingeľ, který na tiskové konferenci oznamoval novinářům smrt druhého chlapce, řekl i větu, nad níž by se měl zamyslet každý. „Já jsem mamince osobně telefonicky tlumočil upřímnou soustrast a vzdal jsem jí také úctu. Ani v jednom okamžiku, jak mi včera řekl, svého rozhodnutí nezalitovala,“ řekl v sobotu Cingeľ.
Rodiče obou chlapců se už během těhotenství dozvěděli, že se jim narodí siamská dvojčata, srostlá tak, že nemají téměř žádnou naději na přežití. V naší civilizaci, která postoupila v lékařství už velmi daleko, se dá zjistit mnohé. Určitě nejen to, jestli se vám narodí siamská dvojčata nebo jinak postižené dítě, při troše snahy by bylo možné zjistit i mnohem víc. Od alergií a náchylnostem k některým vážným chorobám až možná po budoucí možné IQ. A pokud to nejde ještě teď, tak to zcela určitě možné bude. Zda je to dobře, nebo špatně, nevím. Matka Miška a Marka se před porodem, dostatečně včas na potrat, dozvěděla, co její děti po narození čeká. Rozhodla se jim dát šanci. Slovenští lékaři dokázali téměř zázrak, když se jim podařilo chlapce se srostlými hrudníky a některými orgány od sebe oddělit a oni po několik desítek hodin trvající operaci byli ve stavu, který jim šanci na život dával.
Ale gratulace se ukázaly předčasné, zázrak nedokázali. Na rozdíl od roku 2000, kdy se jim od sebe podařilo oddělit sestry Andreu a Lucii, kterým je dnes už víc než sedm let.
Rozhodnutí, které učinila paní Müllerová, činí mnoho žen a párů kolem nás. „Bylo to jen trápení,“ slyšel jsem také a neříkala to žádná krkavčí matka.
Ano, asi bylo, byť oba malí chlapci byli po většinu času v narkóze. Z pohledu Miška, který se jen několik dní před svojí smrtí podíval za přítomnosti televizních kamer na matku, nebylo možné nic vyčíst.
Matce Miška a Marka k jejímu rozhodnutí, dát svým dětem šanci, asi pomohla silná víra. Ale možná jen láska. Láska, která nám dává sílu udělat pro naše dítě všechno na světě. A ničeho nelitovat.
O autorovi| Luboš Palata, Redaktor LN
