Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Miss prohrála, antidiskriminační zákon prošel

Česko

  18:16
PRAHA - Antidiskriminační zákon bude platit. Sněmovna po více než roce přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a schválila antidiskriminační zákon. Podpořilo jej 118 poslanců, proti bylo 16. Bez antidiskriminační legislativy by Česku hrozily vysoké pokuty od Evropské unie.

Dominika Hužvárová foto: ČTK

Proti zákonu se postavila miss loňského evropského fotbalového šampionátu Dominika Hužvárová. Vadí ji, že zákon nebere v potaz české tradice.

Zákon vymezuje právo na rovné zacházení a zakazuje diskriminaci například v přístupu k zaměstnání, podnikání, vzdělání či zdravotní péči.

Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) obhajoval normu, na které jeho ministerstvo pracovalo dva roky. Současné znění dokumentu považuje za kompromisní. "Ten zákon neškodí a nikoho nešikanuje," řekl Pospíšil poslancům. Podle něj nehrozí, že by by po schválení zákona následovala řada žalob kvůli údajné diskriminaci. Zákon počítá se sdíleným důkazním břemenem, to znamená, že důkazy musí předložit jak žalovaný, tak ten, kdo žalobu podává, dodal Pospíšil.

Poslankyně ČSSD Anna Čurdová řekla, že sociální demokracie zákon podpoří, přestože podle ní diskriminované chrání nedostatečně. "Oběti diskriminací budou i nadále odkázani na soudní řízení," řekla Čurdová. Navíc kompetence správních úřadů budou malé, stejně jako pravomoci ombudsmana, dodala.

Poslanec Zdeněk Jičínský (ČSSD) pak dodal, že sněmovna už přijala tolik nekvalitních zákonů, že jeden navíc nevadí. ČSSD váhala do poslední chvíle.

Předseda strany Jiří Paroubek již dříve uvedl, že by se zákon měl přijmout, jeho nedostatky se pak opraví v novele. Ruku proti návrhu zvedla poslankyně Alena Páralová zvolená za ODS. Zákon považuje za právní paskvil. Páralová se svou stranou nesouhlasila ani při hlasování o lisabonské smlouvě, po jejím schválení Senátem řady ODS opustila. Proti antidiskriminačnímu zákonu se dnes postavila také poslankyně Eva Dundáčková. Proti byla i většina komunistů, nezařazení Juraj Raninec a Jan Schwippel a lidovec Ludvík Hovorka.

Vládní zmocněnec pro zastupování státu před Evropským soudním dvorem (ESD) Martin Smolek poslancům nedávno na evropském výboru řekl, že by Evropská komise mohla zahájit soudní řízení proti ČR již v řádu týdnů. Zmocněnec se tehdy přimlouval za to, aby nyní sněmovna zákon přijala s tím, že lze jeho případné nedostatky řešit novelami.

Co obsahuje antidiskriminační zákon

Zákon vymezuje právo na rovné zacházení a zakazuje diskriminaci v řadě oblastí. Patří sem přístup k zaměstnání nebo podnikání, vzdělání, zdravotní péči, sociálním výhodám či do profesních komor. Zahrnuje ale také prodej zboží a služeb, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti. 

Zakázána je diskriminace z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví (sem patří i těhotenství, mateřství nebo otcovství), sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Sněmovnou před rokem neprošlo rozšíření důvodů o členství
ve stranách a odborech a o sociální původ a majetek.

Zákon rozlišuje diskriminaci přímou a nepřímou. První z nich se rozumí postup, kdy se s někým jedná méně příznivě, než se zachází s jinou osobou ve srovnatelné situaci. Nepřímá diskriminace je pak stav, kdy je nějaká osoba znevýhodněna na základě zdánlivě neutrálního ustanovení či podmínky.

Za diskriminaci zákon považuje také obtěžování nebo sexuální obtěžování, pronásledování, udílení pokynů k diskriminaci a navádění k diskriminaci.

Některé případy rozdílného zacházení zákon za diskriminaci nepovažuje. Konkrétně se jedná třeba o podmínku minimálního věku či praxe pro výkon určitého zaměstnání nebo ochrana žen z důvodu těhotenství či ochrana zdravotně postižených. Diskriminací není ani stanovení rozdílného
důchodového věku pro muže a ženy.

Zákon také přenáší v určitých případech důkazní břemeno na žalovaného. Ten musí prokázat, že se nedopustil diskriminace - například při přístupu k zaměstnání (tehdy na základě pohlaví, původu, náboženství, světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace), při vzdělávání, zdravotní a sociální péči či prodeji zboží a služeb (na základě původu) a při přístupu ke zboží a službám (na základě pohlaví).

Člověk, který se bude cítit diskriminován, se podle zákona může obrátit na soud a domáhat se přiměřeného zadostiučinění, případně i peněžité náhrady, a to i za nemajetkovou újmu. Zákon také upravuje činnost právnických osob, jež mají jako předmět činnosti ochranu práv obětí diskriminace.

Prosazování práva na rovné zacházení má na starosti veřejný ochránce práv (ombudsman). Ten ale nemá výkonné pravomoci, podle zákona může poskytovat metodickou pomoc obětem diskriminace, provádět výzkum, zveřejňovat zprávy
či komunikovat s příslušnými evropskými organizacemi a úřady.

Autor: