„Současné restaurování je první komplexní od roku 1935, kdy královská hrobka byla dokončena ve své dnešní podobě, kterou určili architekti Kamil Hilbert a Kamil Roškot,“ přiblížil Petr Měchura z prezidentské kanceláře.
Právě práci zmíněných architektů podle něj nynější restaurátoři plně respektují. Obnovy se dočkají jak novější sarkofágy ze 30. let, tak renesanční, v němž je uložen císař Rudolf II., a barokní, ve kterém spočinula Marie Amálie, dcera císařovny Marie Terezie.
Katedrála sv. Víta podle kardinála Vlka stále patří církvi, Duka nesouhlasí |
Rozsáhlé opravy doprovází také modernizace výstavy, která je v bezprostřední blízkosti královské hrobky. Expozice z 30. let tak projde zásadní proměnou.
„Budeme se snažit návštěvníkům přiblížit pro ně jinak dost nepřehlednou situaci archeologických vykopávek, které hrobku obklopují,“ popisuje Měchura.
Restaurátoři se pustí rovněž do obnovy fragmentů románských nástěnných maleb. Kromě nich ale do hrobky českých králů přijdou i další pracovníci. Prostor totiž dostane také novou elektroinstalaci, osvětlení nebo vzduchotechniku. Ta je důležitá pro správné odvětrávání krypty, bez něhož by starobylé zdivo, které je součástí podzemí katedrály svatého Víta, mohlo začít chátrat. Právě klimatizace hrobky byla podle hradní správy jednou z nejtěžších věcí, kterou při přípravě projektu museli vyřešit.
Hrobku českých králů ve Svatovítské katedrále čeká oprava.
„Jednoduše řečeno to znamenalo vymyslet, kudy z hrobky odvádět špatný vzduch a kudy tam přivádět vzduch dobrý, aniž bychom jakkoli zasáhli do historického zdiva,“ popsala ředitelka odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky Ivana Kyzourová.
Katedrála sv. Víta se zaplnila lidmi. Poprvé se tu konaly pašiové hry |
Obnovy se ale dočkají i prostory, do nichž návštěvníci podzemí chrámu pouze nahlížejí. Patří k nim místo s fragmenty rotundy, které se nachází pod kaplí svatého Václava, a také ambit.
Celková cena rozsáhlých oprav se vyšplhá skoro k pěti milionům korun. Podle plánu prezidentské kanceláře musí být veškeré práce hotové do konce dubna. Nároky na restaurátory jsou přitom přísné. Všichni musí mít zkušenosti s citlivými zásahy do podobně historicky cenných objektů a vlastnit příslušné licence od ministerstva kultury.
Podzemní hrobce vévodí katafalk s ostatky Karla IV. Ve společném sarkofágu v jeho blízkosti jsou pohřbeny všechny čtyři jeho manželky: Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická a Alžběta Pomořanská.
Výstava představuje gotické madony a veraikony z katedrály sv. Víta |
Dále zde leží Václav IV. s Johanou Bavorskou, Jiří z Poděbrad, Ladislav Pohrobek či císař Rudolf II. K hrobce patří i mramorové mauzoleum od vlámského sochaře Alexandra Colina z Mecheln. V něm jsou uloženy ostatky Ferdinanda I. Habsburského, Anny Jagellonské a Maxmiliána II. Habsburského.
Práce v královské hrobce nejsou zdaleka jedinými opravami na Pražském hradě. Sídlo českých vládců je rekonstruováno takřka nepřetržitě. Jeho správa pro letošek počítá s vynaložením více než 200 milionů na údržbu.
Z plánu, který prezidentská kancelář zveřejnila loni, vyplývá třeba záměr opravit Nejvyšší purkrabství nebo Ústav šlechtičen. Obě tyto stavby si vyžádají největší investici – 60 milionů korun.
  |
Oprava purkrabství bude jeho největší rekonstrukcí za posledních 50 let. V areálu má vzniknout galerie, kavárna i dětská herna. Celkem oprava bude stát 120 milionů korun. Správa Pražského hradu naopak nebude muset řešit rekonstrukci Nového proboštství a kláštera sv. Jiří. Obě budovy nedávno získala katolická církev v rámci majetkového narovnání s Hradem. Ve smlouvě se zavázala, že stavby opraví na své náklady.
Takto se restauruje Svatovítský poklad |
Další novinka se týká korunovačních klenotů. Původní vitrína od slavného architekta Josefa Gočára, v níž je cenný poklad jednou začas vystavován pro veřejnost, bude totiž nahrazena zbrusu novou schránou. Podle hradní správy přestala půltunová vitrína z roku 1929 vyhovovat současným požadavkům. Už dříve si zaměstnanci stěžovali, že je velice složitá na sestavení.
Novou proto za téměř 700 tisíc korun vyrobí firma Lotech Design, v jejímž čele stojí architekt Tomáš Kulík. Schránka má být zhotovena z neprůstřelného skla. Uvnitř bude mít čidla měřící a regulující teplotu, UV záření a také vlhkost. Požadavkem je i absolutní čirost skla. Předchozí vitrína byla kvůli nalepování neprůstřelné fólie na sklo tmavá, a klenoty v ní proto byly hůře vidět.
Svatovítský poklad se po 21 letech ukázal lidem |
Firma ji musí stihnout vyrobit do května. Na tu dobu totiž Hrad naplánoval opětovné vystavení korunovačních klenotů. Důvodem je velkolepá oslava 700. výročí narození císaře Karla IV.
Svatováclavskou korunu spolu s žezlem, jablkem a dalšími doplňky si lidé budou moci prohlédnout od 15. do 29. května. Původně měly být viděny v Císařské konírně, nakonec ale budou ve Vladislavském sále. „Kvůli velkému zájmu veřejnosti o vystavení kanonického souboru českých korunovačních klenotů budou vystaveny patnáct dní zdarma,“ řekl už dříve mluvčí Správy Pražského hradu David Šebek.
O vystavení klenotů rozhoduje přímo prezident. Naposledy byly k vidění v roce 2013 – u příležitosti uvedení Miloše Zemana do funkce. Tehdy si je během deseti dní prohlédlo přes 30 tisíc lidí.
