Odešel po roce a několik měsíců se živil nejrůznějšími brigádami, z nichž si sám platil i zdravotní pojištění. „Nechtěl jsem jít na úřad práce. Pořád jsem zkoušel něco z oboru. Ve Státním památkovém ústavu Pardubice to užuž vypadalo, že uspěju, ale pak to místo, které bylo volné, zrušili.“ Nakonec Petr přece jenom úřad práce navštívil. Už dva měsíce je na dávkách.
Za dva až tři roky bude mít více než polovina absolventů, kteří ze škol přecházejí na pracovní trh, vysokoškolské, případně vyšší odborné vzdělání. Proti dobám, kdy se u nás vysokoškolské vzdělání považovalo za elitní, a tudíž určené pro úzkou skupinu lidí, je to velká změna. Některé vyspělé země jí prošly už dřív. Proto je zajímavé sledovat, jak se v nich postavení absolventů vyvíjí a mění.
Přibývá sekretářek s vysokoškolským diplomem Z nejnovější analýzy Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK vyplývá, že v zemích s vysokým podílem vysokoškoláků to mají absolventi VŠ s uplatněním na trhu práce složitější než tam, kde je vysokoškoláků v celé populaci pořád ještě málo. Přitom nejde jen o samotné získání práce, ale i o to, co absolventi nakonec dělají a kolik si vydělávají. Ukazuje se totiž, že tam, kde je vysokoškoláků hodně, nastupují poměrně často i na místa s nižšími nároky na kvalifikaci a s nižším platem, než by se předpokládalo.
Ve Španělsku, Francii, Švédsku, Dánsku nebo ve Spojeném království, kde je podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí vysoký, pracují absolventi vysokých škol často na místech, která se u nás považují za povolání pro středoškoláky (zdravotní sestry, administrativní pracovníci). Například ve Švédsku se už řadu let hovoří o tom, že mladým lidem chybí ekonomická motivace k vysokoškolskému studiu.
Přestože mzdy vysokoškoláků jsou ve všech rozvinutých zemích vyšší než průměr, jejich situace není ani zdaleka všude stejná. V České republice je zatím rozdíl mezi vysokoškolákem a zbytkem populace poměrně výrazný. V roce 2007 dosáhla mzda osob s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním podle analýzy v průměru už téměř 42 tisíc Kč a byla tak o 44 procent vyšší než celostátní průměrná mzda. Mladí absolventi VŠ a vyšších odborných škol (VOŠ) do 30 let věku brali takřka 29 tisíc, což bylo 13 procent nad celkovým průměrem.
O lékaře zájem je Pokud jde o šance získat rychle zaměstnání, studie ukazuje na vysokou úspěšnost absolventů lékařských, právnických a technických fakult. Dobré výsledky měly v minulých letech také pedagogické a ekonomické fakulty. Naopak nejhůř na tom jsou fakulty zemědělské a umělecké.
To bylo ovšem v roce 2008. Co však absolventy čeká v době ekonomické recese a co po ní? Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky Univerzity Karlovy na naši otázku, jak vidí situaci v příštích letech, odpovídá: „Pro uplatnění absolventů budou rozhodující tři tendence.“ První z nich je podle něj univerzální povaha probíhající ekonomické krize, která postupně zasahuje všechna ekonomická odvětví a proniká téměř do všech profesí. Přesto jsou obory, ve kterých ji lidé pocítí méně.
Pokračování na straně II
Dokončení ze strany I
Jde spíše o nepodnikatelskou sféru (například veřejná správa, školství, zdravotnictví, výzkum, sociální služby) a spíše kvalifikovaná povolání (lékaři, učitelé, výzkumníci, úředníci a administrativa). To vysokoškolákům v zásadě nahrává.
Koucký však upozorňuje, že rozdíly mezi nimi a méně vzdělanými nebudou zas tak veliké, jak by možná někdo předpokládal. Například ve Spojených státech amerických se za poslední rok zvýšila nezaměstnanost lidí s vysokoškolským vzděláním ze 2,1 % na 3,8 % a nezaměstnanost lidí se středoškolským vzděláním ze 4,6 na 8 procent. Růst nezaměstnanosti vysokoškoláků byl tedy dokonce o něco vyšší než v případě středoškoláků. Druhou rozhodující tendencí bude celkový úbytek pracovních míst, který bývá doprovázen zvýšenými potížemi čerstvých absolventů všech úrovní vzdělání při hledání práce.
Jan Koucký dokládá, že počet nezaměstnaných absolventů se u nás mezi lednem 2008 a lednem 2009 zvýšil z necelých 17 tisíc na 20 tisíc, tedy téměř o dvacet procent, přestože celkový počet nezaměstnaných se nezvýšil ani o deset procent. Podle něj jde o první projev ekonomické recese, i když lze předpokládat, že po opětovném „nastartování“ ekonomiky se absolventům trh práce zase otevře.
Třetí, specificky českou tendencí se stane rychle rostoucí počet absolventů, kteří ukončí své vysokoškolské studium v následujících letech. Podle Kouckého jde o důsledek enormního zvyšování počtu přijímaných na vysoké školy po roce 2002, který se již na trhu práce začíná projevovat. Zatímco na konci prosince roku 2008 se na úřadech práce hlásilo přes 2,5 tisíce nezaměstnaných mladých absolventů, o rok dříve jich byly „jen“ 2 tisíce. Celkový počet nezaměstnaných se přitom ve stejném období nepatrně snížil! Uvedené tendence budou podle názoru Kouckého dále posilovat a novým absolventům vysokých škol přinesou problémy, na které jejich předchůdci nebyli zvyklí. Techniky si hodně polepšily.
Vydrží jim to?
Středisko vzdělávací politiky pořídilo několik grafů mapujících vývoj uplatňování absolventů vysokých škol, z nichž jeden naleznete na této stránce. Kromě toho dalo dohromady poměrně podrobnou tabulku mapující míru nezaměstnanosti absolventů jednotlivých škol, ale i fakult v roce 2008 (lze nahlédnout na svp.pedf.cuni.cz). Z té vyplývá, že nejvyšší míra nezaměstnanosti postihuje absolventy uměleckých oborů. Je však třeba říct, že těch není příliš mnoho, a kromě toho se většina z nich živí tak říkajíc na volné noze.
Z ostatních stojí za pozornost větší míra nezaměstnanosti například u absolventů fakulty veterinárního lékařství v Brně nebo Filozofické fakulty ZČU v Plzni.
Naopak velmi si polepšily techniky, o jejichž absolventy nebyl ještě před pěti až šesti lety na trhu práce nijak velký zájem. Teď patří k oborům s velkou perspektivou. Minimální nezaměstnanost registruje zpráva také u chemiků.
***
Petr Seemann (28) vystudoval a doufal, že zaměstnání sežene snadno. Jednou už je téměř měl, ale ukázalo se, že sám titul už nemusí stačit. S přibývajícím počtem vystudovaných se jeho hodnota mění. To dokazují i zkušenosti z jiných zemí.
Co můžeme čekat * krize postihne zvýšenou nezaměstnaností všechny včetně vysokoškoláků, avšak vysokoškoláky o něco méně než ostatní * čerství absolventi škol budou nezaměstnaností ohroženi víc než ti, kdo už mají nějakou praxi a nějaké zaměstnání * v Česku bude velmi rychle přibývat vysokoškolsky vzdělaných lidí; právě tato rychlost může vyvolat problémy při jejich odpovídajícím uplatnění Nezaměstnanost absolventů veřejných vysokých škol.
Standardizovaná míra nezaměstnanosti v ČR 2002, 2006 a 2008
Zdroj: SVP Pedf. UK další informace na www.strediskovzdelavacipolitiky.info
Obrázek
Graf
