Místo tramvají autobusy

Hrozen lidí na zastávce a u ní fronta tramvají? V centru hlavního města běžný jev. „Tramvaje jsou kapacitně naplněné,“ řekl Filip Drápal, mluvčí firmy Ropid, která je organizátorem Pražské integrované dopravy.

Dopravní podnik se proto snaží vybudovat nové páteřní autobusové linky. Autobusy jezdí lukrativními zónami v krátkých časových intervalech. Současné maximum tramvají jezdí podle společnosti Ropid v úseku od I. P. Pavlova ke Karlovu náměstí.  „To není úplně pravda. Uzel na I. P. Pavlova by ještě nějaké tramvaje pobral, ale to by vznikaly kolony na magistrále. Město dává jednoznačně přednost autům,“ vysvětlil Vojtěch Hrabal z občanského sdružení Oživení, které podporuje ekologickou dopravu.

Podle Vojtěcha Hrabala navíc není „Pavlák“ jedinou tramvajemi ucpanou tepnou. „Další problematická místa jsou jistě okolí Palackého náměstí, cesta po Smetanově nábřeží k Novotného lávce nebo Karmelitská, kde se tramvaje pohybují krokem,“ doplnil Hrabal.
Přeplněné koleje jsou podle expertů i jinde. „V úseku z Karlova náměstí na Národní třídu stojí tramvaje celodenně,“  uvedl odborník na dopravu Martin Křivohlávek.

Ekologové rozšíření autobusů podporují
Chybějící tramvaje nahrazuje dopravní podnik autobusy. V září například vznikla nová autobusová linka 175, která spojuje centrum města se Skalkou. Projíždí kolem vinohradské nemocnice a také Žižkovem. „Jakékoliv rozšíření nabídky městské hromadné dopravy je dobré. Autobusy vhodně doplňují tramvaje a metro. Přepraví se tak víc lidí,“ vysvětlil ekologický aktivista Vojtěch Hrabal. Zavádění autobusů je podle něj pozitivní věc. „Přiměje-li to člověka, aby nejel do města autem, ale autobusem, tak to jednoznačně zlepšuje životní prostředí,“ dodal Hrabal.

Odborník na dopravu Martin Křivohlávek chválí například posílení autobusové linky 133. „Jede z Malešic přes Žižkov a náměstí Republiky k právnické fakultě. To je optimální. Nemusí být navázaná na metro, ale obhospodařuje lokální centra,“ řekl Křivohlávek.  Podle něj Praha nutí lidi užívat městskou hromadnou dopravu i na pár zastávek. „Město je plné aut a lidé se schovávají. Místo aby šli pět minut z I. P. Pavlova, tráví v tramvaji desítky minut,“ popsal Křivohlávek s tím, že by bylo ideální chodit v centru města pěšky nebo jezdit na kole.

Hlavní změny v jízdních řádech MHD se týkají propojení okrajových částí města autobusovou dopravou. „Dříve se veškerá městská doprava vztahovala k metru. Chceme hromadnou dopravu zatraktivnit tak, aby lidé nevolili k cestování auta. Proto propojujeme okrajové části mezi sebou,“ vysvětlil Drápal, mluvčí firmy Ropid. Podle odborníka na dopravu Martina Křivohlávka „už není potřeba silných páteřních spojů. Lidé už jenom nespí na sídlištích a nepracují v ČKD, ale žijí ve svých lokálních zónách“.

Ropid tak svými jízdními řády reaguje na nový životní styl Pražanů. „S rozvojem velkých nákupních center v okrajových oblastech, jako je Opatov nebo Letňany, lidé přestali za nákupy jezdit do centra,“ řekl Filip Drápal.

Tramvaje mají problém i v noci
Lidé se tlačí v tramvajích i v noci. „Noční tramvaje jsou kapacitně naplněny. Kapacitní problémy jsou tradičně o víkendových nocích a také při nějaké větší akci v Praze, třeba velkém hudebním koncertu,“ uvedl Filip Drápal.

Ropid proto od září rozšířil a zintenzivnil noční autobusové linky. Vzniklo téměř padesát nových zastávek. „Noční dopravou dříve nebyly obslouženy oblasti jako Košík, sídliště Skalka, Zahradní Město, Strahov, Nové Vysočany nebo Hrdlořezy. Změnou jízdních řádů vycházíme konečně vstříc dlouhodobým požadavkům jednotlivých městských částí, ale i samotných cestujících,“ sdělil Drápal.