Mluvil jsem s devíti vydavatelstvími a všude se mě ptali: Budou mít vaše nové písně šanci prosadit se v hitparádách? Vždycky jsem na to odpovídal: Chraň mě ruka Páně! - Takto popisoval Morrissey situaci, když v roce 2002 hledal firmu, jež by mu v Americe vydala připravovanou desku. Pravda ovšem je, že už tehdy se málokterý z jeho singlů nevešel do Top 20, přičemž tři z celkových osmi řadových desek britskou albovou hitparádu rovnou pokořily.
Původem z Manchesteru, dnes žije osmačtyřicetiletý Steven Patrick Morrissey, bývalý frontman legend The Smiths, v Los Angeles. „Ano, normálně žiju tam. Pokud se tomu, co se děje v L. A., dá říkat ,normální život‘,“ jízlivě komentoval své stěhování přes Atlantik.
Mnohé o jeho kontroverzní osobnosti (je mimochodem aktivní odpůrce Tonyho Blaira i George Bushe) prozrazuje dokument z roku 2003 The Importance of Being Morrissey. Jedovatých, kousavých poznámek a urážek adresovaných okolí, celebritám i politice má v zásobě neustále dost, a nezabývá se tím, jestli náhodou nepřekračuje nějaké meze. Když se přímo v průběhu koncertu v roce 2004 dozvěděl, že zemřel Ronald Reagan, suše událost glosoval: „Škoda, že to nebyl George Bush.“ Účel světí prostředky Po nejdelší pauze kariéry mu v roce 2004 vyšla deska You Are the Quarry, doprovázená hity Irish Blood, English Heart nebo First of the Gang to Die a obrovským úspěchem, který překonal zase jenom on sám - poslední, dva roky starou nahrávkou Ringleader of the Tormentors. Novou desku chystá na podzim letošního roku, ale fanoušci jsou trpěliví pořád méně. A možná i sám Morrissey, protože na bilanční Greatest Hits, jež právě vychází, umístil i dvě zbrusu nové skladby. Dva zbrusu nové velké hity.
Každá kompilace největších hitů je dvojsečnou zbraní. Pokud neobsahuje bonusy v podobě nových písní, rarit, b-stran nebo nějaký druh multimediální retrospektivy, stává se pro nejednoho fanouška - vlastníka všech desek - prakticky bezcennou. Mnohé písně, byť samostatné velké hity, vytržené z kontextu řadového alba, ztrácejí na atmosféře, jen aby posloužily komerčnímu účelu (ovšem i ten, pravda, pouze světí prostředky). Na druhou stranu jsou výběry „best of“ výhodnou vstupenkou pro někoho, kdo interpreta vůbec nezná - nálepka „to nejlepší“ zaručuje, že se dostane přesně k tomu nejposlouchanějšímu nebo nejprodávanějšímu.
Morrisseyho letošní Greatest Hits přinášejí víc než jen retro (zejména) pozdní kariéry od poloviny 90. let. Kromě bonusového živého CD, na kterém je zaznamenána část loňského koncertu v Hollywood Bowl, jsou zásadní dvě z patnácti písní, dosud nevydané skladby All You Need Is Me a That’s How People Grow Up. Ty nejenže „omlazují“ sbírku už starších hitů, ale zejména předznamenávají novou desku - a jestli ta půjde v jejich stopách, budou na podzim opět padat žebříčky.
Jsou i horší věci Do obou nových písní vtiskl „manchesterský král vzlyků a poeta laureatus britského úpadku“, jak Morrisseyho pojmenovala Encyklopedie kulturních trendů 90. let, to nejlepší ze svého textařského talentu. That’s How People Grow Up, obžaloba sobectví a konstatování marnivosti života, ústí v morbidní, ale zásadní (a náladou tradiční) zjištění: „Vyjel jsem si na projížďku/ boural a zlomil si páteř/ Ano, v životě jsou i horší věci/ než nebýt nikdy nikým milován...“ Po hudební stránce se opírá o svůj vysoko posazený, naléhavý hlas, zapamatovatelné melodie vedené jednoduchou kytarou, zřetelný rytmus, konzervativní strukturu skladeb. V aranžích se nevyhýbá vkusným smyčcům ani klávesám - a v tomto případě rámuje skladbu i ženský vokál.
O poznání rockovější All You Need Is Me žene dopředu nečekaně agresivní baskytara a Morrisseyho ostřejší zpěv. Textově stojí píseň na opačné straně barikády: „Nasloucháš šeptání myšlenek/ Komu asi ten hlas patří?/ Asi patří mně, že?“ Ať už se ve svých písních lituje nebo nenávidí, vždycky se mu podaří zvláštní věc: přebít patos půvabem písní.
HODNOCENÍ LN ***** Morrissey: Greatest Hits Polydor/Decca/Universal
