„Opravdu se za dnešní situace jednou může stát, že už třicátníci budou slyšet stejně špatně jako dříve jejich osmdesátileté babičky,“ říká brněnská psycholožka Zdeňka Žídková.
Dlouhodobě se věnuje právě prevenci proti sluchovým vadám, přednáší na školách, spravuje internetový portál „stophluku“. „Varujeme děti, že mohou jednou ohluchnout, pokud si budou do sluchátek z přehrávače pouštět pravidelně 85 decibelů, a ještě chodit třikrát týdně na diskotéky. Jenže je to jako s kouřením. Dokud skutečně nepřestanou slyšet, chování nezmění,“ říká Žídková.
Česko není žádnou výjimkou. Ve Spojených státech, Francii a dalších západních zemích se o ničivém vlivu hluku z hudby u mládeže pořádají vědecké konference a vydávají varovné brožury. V Česku se podobná kampaň teprve rozbíhá, zatím ale bez valného úspěchu.
Odborníci přitom nechtějí mladým lidem hlučnou hudbu úplně zakazovat. „Je to jako s alkoholem. Když budete jeden večer pít alkohol, poškodí se vám mozkové buňky a vy jim musíte dát čas na regeneraci. A když vaše uši zažijí akustický šok třeba na rockovém koncertě, měly by sluchové orgány dostat čas na odpočinek,“ říká Žídková.
Jenže dnešní mladí lidé svému sluchu příliš odpočinku nedopřávají. „Pokud někdo chodí třikrát týdně na hlučnou diskotéku, přitom má celý den v uších sluchátka, a ještě si pouští decibely v autě, směřuje k ohluchnutí,“ tvrdí Žídková.
Po hlučném koncertu skončili u lékaře
„Nedávno jsme tady měli mladé lidi, kteří doslova ohluchli po koncertě skupiny Kabát,“ říká ušní specialistka Ivona Nedvědová. To podle ní ještě neznamená, že o sluch přijdou trvale. „Mladý organismus se z takového akustického šoku může úspěšně zotavit. Jestliže ale uši dostávají podobné šoky opakovaně, pak už hrozí trvalé následky,“ říká Nedvědová.
Fakt, že přibývá mladých lidí s vadami sluchu, potvrzují i další specialisté. V Česku zatím žádná detailní studie tohoto druhu neexistuje, míra onemocnění se ale bude určitě blížit zemím, kde už jsou podobné průzkumy zpracované. Například v Londýně už má údajně poškozený sluch 90%obyvatel mezi šestnácti a třiceti lety, nedávná rakouská studie odhalila sluchové problémy u čtvrtiny mladistvých Rakušanů. Odborníci proto volají po omezení maximální hlasitosti přehrávačů, snížení hlukové hladiny na diskotékách nebo zesílení „protihlukové“ kampaně.
Někteří další odborníci jsou však v hodnocení toho, nakolik budou příští generace „nahluchlé“, opatrnější. „I v Česku už se dělali s mladými lidmi pokusné zátěžové zkoušky, ze kterých vyplynulo, že odolnost každého člověka vůči určitým druhům hluku je individuální,“ říká docent Zdeněk Kasl, jeden z předních českých ušních specialistů. Obecně také platí, že mladý organismus se s určitým akustickým šokem dokáže vyrovnat lépe než organismus starších lidí. Podle Kasla by si každý člověk měl své sluchové orgány maximálně chránit. „Jestliže někomu po koncertě či diskotéce déle než den píská v uších nebo neslyší, pak už by své uši neměl podobné zátěži nikdy vystavovat,“ dodává Kasl.
Dlouhodobě se věnuje právě prevenci proti sluchovým vadám, přednáší na školách, spravuje internetový portál „stophluku“. „Varujeme děti, že mohou jednou ohluchnout, pokud si budou do sluchátek z přehrávače pouštět pravidelně 85 decibelů, a ještě chodit třikrát týdně na diskotéky. Jenže je to jako s kouřením. Dokud skutečně nepřestanou slyšet, chování nezmění,“ říká Žídková.
Česko není žádnou výjimkou. Ve Spojených státech, Francii a dalších západních zemích se o ničivém vlivu hluku z hudby u mládeže pořádají vědecké konference a vydávají varovné brožury. V Česku se podobná kampaň teprve rozbíhá, zatím ale bez valného úspěchu.
Odborníci přitom nechtějí mladým lidem hlučnou hudbu úplně zakazovat. „Je to jako s alkoholem. Když budete jeden večer pít alkohol, poškodí se vám mozkové buňky a vy jim musíte dát čas na regeneraci. A když vaše uši zažijí akustický šok třeba na rockovém koncertě, měly by sluchové orgány dostat čas na odpočinek,“ říká Žídková.
Jenže dnešní mladí lidé svému sluchu příliš odpočinku nedopřávají. „Pokud někdo chodí třikrát týdně na hlučnou diskotéku, přitom má celý den v uších sluchátka, a ještě si pouští decibely v autě, směřuje k ohluchnutí,“ tvrdí Žídková.
Po hlučném koncertu skončili u lékaře
„Nedávno jsme tady měli mladé lidi, kteří doslova ohluchli po koncertě skupiny Kabát,“ říká ušní specialistka Ivona Nedvědová. To podle ní ještě neznamená, že o sluch přijdou trvale. „Mladý organismus se z takového akustického šoku může úspěšně zotavit. Jestliže ale uši dostávají podobné šoky opakovaně, pak už hrozí trvalé následky,“ říká Nedvědová.
Fakt, že přibývá mladých lidí s vadami sluchu, potvrzují i další specialisté. V Česku zatím žádná detailní studie tohoto druhu neexistuje, míra onemocnění se ale bude určitě blížit zemím, kde už jsou podobné průzkumy zpracované. Například v Londýně už má údajně poškozený sluch 90%obyvatel mezi šestnácti a třiceti lety, nedávná rakouská studie odhalila sluchové problémy u čtvrtiny mladistvých Rakušanů. Odborníci proto volají po omezení maximální hlasitosti přehrávačů, snížení hlukové hladiny na diskotékách nebo zesílení „protihlukové“ kampaně.
Někteří další odborníci jsou však v hodnocení toho, nakolik budou příští generace „nahluchlé“, opatrnější. „I v Česku už se dělali s mladými lidmi pokusné zátěžové zkoušky, ze kterých vyplynulo, že odolnost každého člověka vůči určitým druhům hluku je individuální,“ říká docent Zdeněk Kasl, jeden z předních českých ušních specialistů. Obecně také platí, že mladý organismus se s určitým akustickým šokem dokáže vyrovnat lépe než organismus starších lidí. Podle Kasla by si každý člověk měl své sluchové orgány maximálně chránit. „Jestliže někomu po koncertě či diskotéce déle než den píská v uších nebo neslyší, pak už by své uši neměl podobné zátěži nikdy vystavovat,“ dodává Kasl.
