PRAHA Před dvěma lety svou spanilou jízdou pobláznili české fanoušky, ačkoliv jejich tváře znal v té době ještě málokdo.
Dost možná se podobný příběh začne nyní psát podruhé.
Fotbalová reprezentace do dvaceti let zítra v 18.45 zahájí utkáním s Austrálií svou pouť světovým šampionátem. V patách má vzpomínku na senzační stříbro z posledního turnaje v Kanadě.
Byl to výjimečný úspěch, který se nemusí dlouho opakovat. Ale přesto: může v Egyptě něco podobného dokázat i současný tým trenéra Jakuba Dovalila?
„Úspěch se nedá naplánovat, ale i tento tým má svoji kvalitu. Dá se to zopakovat. Jen bude hodně záležet na úvodu turnaje,“ tvrdí kouč.
Jeho výběr se případným vítězstvím nad Austrálií může výrazně přiblížit vysněnému postupu ze základní skupiny, čekají však další těžké překážky. Ve středu Brazílie, další sobotu Kostarika.
První výhoda: větší zkušenosti Nenechte se zmást juniorskou nálepkou šampionátu – ve světě fotbalu jde o druhou nejvýznamnější akci. „Ty kluky bude sledovat celý svět,“ souhlasí i trenér Josef Csaplár, který se sám do Egypta na jeden týden chystá.
„Úspěch z Kanady se klidně může opakovat, vždyť současný tým má větší zkušenosti. Odehrál víc těžkých zápasů,“ přidává Csaplár další důvod k optimismu.
Zatímco výběr pro kanadský šampionát teprve sbíral zkušenosti, Dovalilův tým je v odlišné situaci. Obránce Čelůstka postoupil se Slavií do Evropské ligy, Lecjaks táhne Plzeň, Řezník patří do základní sestavy Baníku, Zeman je zase mladou hvězdou Sparty. Průměrně připadá na jednoho hráče v ideální sestavě 28 ligových zápasů, což je u mladých hráčů výjimečné.
„Jenže nevýhodou je, že od nich všichni hodně očekávají,“ varuje útočník Martin Fenin, který před dvěma lety zazářil v Kanadě.
„Když jsme tehdy odjížděli, v novinách se o tom napsalo pár vět někde na šesté straně. To byla výhoda. Nikdo od nás nic nečekal,“ srovnává hráč německého Frankfurtu.
Tehdejší tým kolem Fenina, Suchého, Šimůnka a Kaloudy prošel ze skupiny na úkor Koreje a Panamy a až do finále se probil přes Japonsko, Španělsko a Rakousko. V rozhodujícím souboji sice nad Argentinou vedl, ale nakonec prohrál 1:2.
„Hodně důležité bylo, že jsme s Argentinou hráli hned v prvním zápase. Když to řeknu natvrdo, sedli jsme si na prdel. Pochopili jsme, že když nezačneme hrát týmově, můžeme jet rovnou domů,“ vzpomíná Fenin.
Stejný tým slavil už dvakrát Českému týmu sice letos ubyl jeden z favoritů, neboť Argentina překvapivě zůstala před branami turnaje, ale pořád jich do Egypta dorazilo dost. Třeba Brazílie, Španělsko nebo Německo.
Přesto jsou ambice Dovalilova výběru oprávněné. Proč? Vždyť loni získal na mistrovství Evropy devatenáctiletých bronz a dva roky před tím zase stříbro na stejném šampionátu sedmnáctiletých.
„Jsou v něm zajímaví fotbalisté. Vidím tam tak dva tři hráče, kteří mají šanci prosadit se do špičkového fotbalu,“ tvrdí Csaplár.
Aby se jeho prognóza naplnila, potřeboval by národní tým znovu dokráčet k velkému úspěchu.
Podaří se mu to?
