PRAHA Trvá na svém, pokusy o to, aby si kariéru ještě prodloužil, už dávno smetl ze stolu. „Platí, co jsem řekl po olympijském finále – tahle halová sezona je moje poslední. Skáču dvacet let a už mi chybí psychické nasazení. Už nemám potřebný tah na bránu,“ vysvětluje výškař Tomáš Janků, který vyválčil v Pekingu, na své třetí olympiádě, sedmé místo.
V posledních letech je nepsaným vůdcem atletické party v Dukle i reprezentaci. Zdá se, že jej nic nerozhodí, ale při závodech Moravské výškařské tour a předtím v Ostravě měl zkušený atletický bard namále. „Myslel jsem, že to budu zvládat líp. Jenže když se teď v Hustopečích se mnou diváci loučili, jen tak tak jsem udržel slzy. Na druhou stranu mi to přináší radostné vědomí, že jsem tu atletiku snad dělal dobře,“ přemítá majitel stříbra z evropského šampionátu v Göteborgu 2006, bronzu z halové „Evropy“ z Valencie 1998 a také pátý výškař z mistrovství světa v předloňské Ósace.
Postrčil jej Stefan Holm K jeho odchodu prý nevědomky přispěl také švédský výškařský fenomén Stefan Holm, který už kariéru uzavřel.
„Na loňském mítinku v Lausanne mi řekl, že je rád, že jsem přijel. Jinak by tam prý byl nejstarší! Tak jsem koukl do startovky a třetí nejstarší výškař měl o deset let míň než já. To už byl jasný signál, ne?“ usmívá se Janků.
Limit pro březnové halové mistrovství Evropy v Turíně 227 cm ještě nezvládl, ale o svůj poslední velký šampionát hodlá usilovat. „Doufám, že to skočím, příležitostí ještě bude dost a forma by měla gradovat. A když se to nepovede, svět se nezboří. A taky bych rád vyhrál halové mistrovství republiky – zavařit v poslední sezoně mladým klukům by nebylo špatné,“ spřádá plány. Kolegové ze sektoru z jeho rozhodnutí nadšeni nejsou. „Tomáš mi bude hodně chybět, vždyť mě provází vlastně celou výškařskou kariéru, na mítincích a šampionátech jsme často bydleli spolu,“ připomíná o deset let mladší Jaroslav Bába, který má zatím jako jediný z českých výškařů limit pro Turín. Na limit útočí také Svatoslav Ton, třetí z obvyklého trojlístku posledních let. „Bylo prima, když jsme tři skákali kolem dvě stě třiceti, díky tomu má český skok do výšky vysoký kredit a mimo jiné má co nabídnout i sponzorům. Někdo říká, že nám teď bude hej, protože ubyde soupeř, ale to je velká hloupost. Pro nás je kvalitní domácí konkurence výhoda,“ říká třicetiletý Ton. „Ideální by bylo, kdybychom se do Turína kvalifikovali všichni tři,“ přeje si.
Loučení se slivovicí Čím se Tomáš Janků hodlá zabývat dál? Zabouchne dveře a – sbohem, atletiko?
„Mám svou firmu, ale rád bych královně sportu vrátil aspoň něco z toho, co mi dala. Mělo by to souviset s atletikou,“ tváří se tajuplně partner tyčkařky Kateřiny Baďurové. „Katka mi dosud strašně pomáhala, teď je konečně řada na mně. Budu se o ni starat, aby uspěla na příští olympiádě,“ připomene loňské zdravotní patálie tyčkařky.
Tajnosti nedělá, ani pokud jde o poslední závod kariéry. „Bude to v půlce března ve Valašském Meziříčí, kde závodí staří i mladí a kde je povinností mezi skoky panák slivovice. Potom už skákat nebudu.“
***
Splněné limity
pro HME v Turíně
Iva Straková výška 195
Petr Svoboda 60 m př. 7,60
Jaroslav Bába výška 227
Roman Novotný dálka 796
Roman Šebrle sedmiboj
(za loňský letní výkon)
