Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Mlynář by Tykačovi nepomohl

Česko

EKONOMICKÝ DIÁŘ My novináři milujeme zkratky. A tak když se šéf premiérových poradců kamarádí se šéfem dozorčí rady podniku, kterému vláda vyšla vstříc, bez problémů o tom napíšeme. V případě společnosti Czech Coal, šéfa její dozorčí rady Jana Dobrovského a jeho přítele Vladimíra Mlynáře, který radí premiéru Janu Fischerovi, jsme však udělali chybu. Stačí zajít na internetové stránky pana Mlynáře, aby bylo jasné, že by pro Czech Coal nikdy ani nehnul prstem. Spolumajitelem podniku je totiž Pavel Tykač, kterého Mlynář nemůže ani cítit. Pár důkazů pro toto tvrzení najdeme v Mlynářově knize 120 a 1 týden mýma očima, která je volně ke stažení na adrese www.mlynar.cz. V souboru postřehů a komentářů sepsaných v letech 1999 až 2002 se Mlynář o Tykačovi poprvé zmiňuje na straně 17. „Dech mi ovšem doslova vyrazila zpráva o jmenování Pavla Tykače z Motoinvestu poradcem ministra financí. Nejenže je tenhle chlapík synonymem podivných praktik na kapitálovém trhu, nejenže se jméno Motoinvest objevuje u krachu nejméně dvou bank a tunelu v CS Fondech, ale navíc je kamarádem Klause, jehož knihu před časem uváděl na Žofíně,“ píše Mlynář, který byl v té době opozičním poslancem a chtěl zpřísnit pravidla pro přijímání sponzorských darů politickým stranám. Navrhoval dokonce, aby se zavedla trestní sazba za přijetí i poskytnutí nepřiznaného sponzorského daru. „V souvislosti s Tykačem je to velmi aktuální: jinak politiku nezbavíme vlivu takovýchto vykuků, kteří si zaplatí přízeň kterékoliv strany,“ argumentoval dnešní premiérův šéfporadce. O týden později pak Tykače dokonce označil za zosobnění „hospodářsko-politických mafií“, které je nutné zlikvidovat. Ještě tu chce někdo vážně tvrdit, že by Vladimír Mlynář dokázal ve vládě lobbovat ve prospěch Tykačovy firmy? Martin Bursík by se měl Fischerovu poradci hezky omluvit.

Ale vážně. K energetickým molochům je Mlynář zdravě skeptický. Vyplývá to z pasáže, v níž se rozepisuje o státem ovládané energetické společnosti ČEZ a rozhodnutí tehdejší vlády dostavět jadernou elektrárnu Temelín. „Můj názor znáte – jsem přesvědčen, že padlo špatné rozhodnutí, které se nám vymstí především ekonomicky, neboť se brzo ukáže, že ani nejnovější termíny dokončení a odhady nákladů nejsou konečné. Navíc jsou ČEZ a Temelín učebnicovým příkladem polostátního všemocného molocha, který si podle potřeby deformuje pravidla trhu, což je přesně to, proti čemu bojujeme,“ napsal Mlynář v květnu 1999. Možná by teď mohl premiéru Fischerovi poradit, aby zastavil tendr na rozšíření Temelína, rozdělil ČEZ na menší firmy a prodal soukromým investorům. Konečně by byla legrace a Bursík by mu určitě zatleskal.

Miroslav Macek si na svém vynikajícím blogu ve středu postěžoval, že Martinu Bursíkovi „žerou“ jeho farizejství a vyčuranost novináři, o kterých si doposavad myslel, že mají ještě zachovaný velký i malý mozek. Tak snad mu aspoň tento text trošičku zvedne špatnou náladu.

O autorovi| Jaroslav Plesl, e-mail: jaroslav.plesl@lidovky.cz zástupce šéfredaktora