Z Brna informace chodí - a dobré Mluvčím roku 2010 byl vyhlášen Jiří Wolf z Magistrátu hlavního města Prahy. Pakliže by chtěl specializovaný žurnalista hlasovat pro nejlepší mluvčí vysokých škol, musel by nejspíše zabrousit do Brna.
Vysoko by se jistě umístila Jitka Vanýsková z tamního Vysokého učení technického. Zasílané zprávy mají hlavu a patu, jsou věcné, dáma z rektorátu ochotně nabízí témata - o škole má přehled. Dokáže médiím vysvětlit i nepříjemnost, jaká potkala VUT loni, kdy si přímo na Fakultě informačních technologií podřezal žíly učitel...
Svou práci výtečně zvládá i její kolegyně Tereza Fojtová z Masarykovy univerzity. Rektorovy odpovědi sežene klidně v neděli večer, a to i tehdy, když univerzitní šéf pobývá v cizině. Vypadá to sice samozřejmě, ale věřte: ne všude takto pochodíte. Někdejší redaktorka ČTK to s médii „umí“.
Lze jistě obecně říci, že zkušenosti z novin bývají pro tiskové mluvčí výhodou. Dokážou se vcítit do protistrany; vědí co, a hlavně jak říkat. Některé školy, když už opravdu teče do rektorny, si zase neváhají najmout „krizové komunikátory“, jako to loni učinila Vysoká škola finanční a správní, neboť se v Hospodářských novinách psalo o jejích studijních úlevách pro pražské radní...
Je nepochopitelné, proč některé -i renomované - školy posílají e-maily, jež dokonce nemají ani hlavičku! Namísto titulku „Čestný doktorát převezme držitel Nobelovy ceny X. Y.“ pošlou vzkaz s prázdným nadpisem v políčku „Re:“. Je to drsná pravda, ale k těm, kteří špatně komunikují, patří i nejrespektovanější vysoká škola u nás - Univerzita Karlova. Typickou zprávou tiskového oddělení je nedávné ohlášení, že UK oslaví své 662. výročí založení. No a co? Jak chcete s tímhle sdělením proniknout do médií 21. století?
Bobříka mlčení drží i jejích sedmnáct fakult. Jaký to rozdíl oproti soukromým školám typu AngloAmerican University nebo University of Pittsburgh, jejichž mluvčí nebo prorektor vám sám zavolá na mobil: „Budeme mít zajímavou přednášku, přijede profesor Z. Z.! Nechcete se přijít podívat?“ Kreativita ČVUT zabrala Za výtečné univerzity ale mluví hlavně vědecká činnost. Ty technické si už ovšem uvědomují, že mladé adepty musí lákat novými způsoby.
České vysoké učení technické (ČVUT) to již pár let zkouší po svém. A podle výsledků evidentně dobře. Před dvěma roky zahájilo kampaň Sedm statečných, v níž legrační postavičky vystupovaly jako maskoti fakult: architektka má v „háru“ zapíchnutou tužku i věžák, biomedik je pocákaný krví a dopravák mává křídlem namísto ruky.
Projekt zamířil na střední školy, čehož výsledkem bylo nejen čtvrtinové navýšení přihlášek, ale i reklamní cena Louskáček. Řadě vědců se kampaň nelíbila. „Ano, měli bychom působit na generaci kolem sedmnácti let, ale kampaň je zaměřena na teenagery, které spíše nacházíme na diskotéce než nad knihou. V kampani jsou vážné chyby. Vezmeme-li si jadernou fakultu, dáváme snad postavičkou se třema nohama najevo, že tu budeme pěstovat mutanty? A nevím, jestli chceme školu propagovat prostřednictvím jaderných výbuchů,“ komentoval kampaň Ladislav Musílek, prorektor pro vědu z ČVUT.
Ano, je to složité. Ale tak to s PR a vnější komunikací univerzit bude vždy. Co asi má říkat mluvčí Kateřina Brettschneiderová, jejíž zprávy, že Mendelova lesnická a zemědělská univerzita v Brně zkrátila název, si tisk ani nevšiml. Škola bude v hledáčku médií zase až tehdy, kdy jedna z vědkyň uspořádá kurzy ve vaření a pojídání hmyzu.
O autorovi| MARTIN RYCHLÍK, Autor je reportér týdeníku EURO
