Operátoři tvrdí prostřednictvím své celosvětové asociace, že v případě tvrdé regulace roamingových cen nebudou mít na další investice či si „výpadek příjmů“ budou muset vynahradit jinde, třeba na cenách telefonů pro sociálně slabší zákazníky. V Česku tato argumentace zní zvlášť komicky: větší investici do nových technologií jsme tu léta neviděli, zato na marketingu operátoři nešetří. Český mobilní pravěk tak operátoři zakrývají marketingovou masáží a „novinkami“ v podobě jinak nastavených tarifů či předplacených karet.
Srovnejme se se světem za hranicemi. Na Slovensku má šedesát procent obyvatelstva přístup k vysokorychlostnímu internetu pomocí sítí třetí generace. U nás jen Pražané a Brňané, a to musíte mít ještě štěstí a bydlet ve správné ulici. Na, slovy mluvčího Vodafonu, „zaostalém americkém trhu“ nabízí místní Vodafone mobilní televizi, rychlý internet a asistovanou GPS navigaci. Český Vodafone má pomalé GPRS, ale hlavně že zákazníci nemusejí podepisovat smlouvy, že.
Zákazník si nicméně dá líbit skoro všechno, protože nemá kam jít. Schválně si spočítejte, kolik si u jednotlivých operátorů koupíte služeb za šest set či tisíc korun. Je to zároveň odpověď na otázku, proč v Česku svého operátora za rok změní jen mizivé procento zákazníků.
Čtěte „13,11 koruny...“ na str. 11
