Moderně tradiční mistr Čchi

PRAHA K padesátému výročí skonu vynikajícího čínského malíře, známého obdivovatelům tušové malby po celém světě, Čchi Paj-š'e (1861-1957) byla v pražské Galerii Zdeněk Sklenář uspořádána výstava souboru mistrových děl, doprovozená několika volnými listy a závěsnými svitky jeho neméně slavných žáků Li Kche-žana (1907-1989) a Chuang Jung-jua (1924). Podnět k vystavení těchto skvostů čínského malířství vzešel od znalce díla jejich tvůrce, sinologa a historika umění Josefa Hejzlara (1927), autora malířovy monografie (Odeon 1967). S mistrovým dílem a jeho osobností se Josef Hejzlar důvěrně seznámil za studií na Ústřední akademii výtvarných umění v Pekingu. Čchi Paj-š' byl svým zjevem i projevem postava pozoruhodná - čepičkou a dlouhým chalátem v něčem připomínal našeho Jana Zrzavého na sklonku života při jeho procházkách po Malé Straně. Starý pan Paj-š' (tak často signoval své obrazy z posledního tvůrčího období) byl nadán mnoha talenty, jak bylo běžné mezi čínskými vzdělanci. Začínal jako řezbář pečetí, psal básně a k stáru se věnoval i kaligrafii. Na tuto mimořádnou osobnost čínského výtvarného umění ve dvacátých letech minulého století upozornil naši i světovou kulturní veřejnost malíř Vojtěch Chytil (1896-1936), který působil na pekingské akademii. V padesátých letech pobývala v Pekingu řada Čechů s obdivným vztahem k čínské tušové malbě, a tak není divu, že řada Čchiových svitků našla cestu do našich galerií i soukromých sbírek. Již v roce 1993 uspořádala Národní galerie a Náprstkovo muzeum v Anežském klášteře výstavu Čchi Paj-š'ovy tvorby. Soubor obrazů ze soukromých sbírek a Náprstkova muzea v Galerii Zdeněk Sklenář je i připomínkou významného setkání našich výtvarníků Adolfa Hoffmeistera a Zdeňka Sklenáře s předními osobnostmi čínské kultury v Pekingu roku 1955. Zdeňka Sklenáře inspirovalo bezprostřední seznámení s čínskou malbou k ilustracím řady českých překladů čínsky pojatými motivy.