Musím přiznat, že jsem byl půl stránkou materiálu VIZE 2020, na níž ODS nastínila své představy o tom, jak by měla být organizována věda a výzkum v České republice, překvapen. A to jejich poměrnou konkrétností, aspoň ve srovnání s jinými částmi zmíněného dokumentu, například s tou o vzdělání. Je vidět, že autoři o problematice vědy a výzkumu u nás přemýšleli a něco si na toto téma přečetli. To neznamená, že bych se pod tuhle vizi podepsal, ale díky její konkrétnosti a adresnosti s ní lze smysluplně polemizovat. O to se pokusím.
Po úvodním odstavci, v němž je složena vědě, výzkumu a inovacím obvyklá poklona (text VIZE 2020 je vždy italikem): „Ve vědě, technologickém vývoji a inovacích se skrývá pravděpodobně největší potenciál dlouhodobého rozvoje a konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Nyní produkujeme v naší ekonomice výrobky, které do značné míry navrhl a prodává někdo jiný.“ Přichází základní představa o tom, kdo by měl hrát ve vědě a výzkumu hlavní roli: ODS bude usilovat o to, aby se většina základního výzkumu odehrávala na výzkumných univerzitách/fakultách v těsném souladu s výchovou studentů magisterských a především doktorských studijních programů.
Je v pořádku, že ODS říká, o co bude usilovat, ale očekával bych, že se v první řadě zmíní o současném stavu, v němž podstatná část základního výzkumu probíhá v ústavech Akademie věd a kdy žádné „výzkumné univerzity“ neexistují. ODS by měla uvést důvody, v čem je tento stav špatný a proč by se měl zásadně změnit.
Nejsme v situaci Velké Británie či Švédska, kde věda a výzkum vždy probíhaly a probíhají dominantně na vysokých školách, z nichž ovšem několik patří ke světové špičce. Takové u nás nejsou a ještě dlouho nebudou. Pro ilustraci: měřeno publikacemi v mezinárodně uznávaných časopisech, což je pro základní výzkum hlavní výstup, dosahuje celé České vysoké učení technické jen 61 % výsledků samotného Fyzikálního ústavu Akademie věd. A i když zahrneme všechny publikace, knihy, konferenční příspěvky a přidáme i patenty, stále to bude jen 89 % výkonu Fyzikálního ústavu. I celá Masarykova univerzita v Brně dosahuje v kategorii článků v mezinárodně uznávaných časopisech jen 84 % výkonu Fyzikálního ústavu.
Dominance Karlovy univerzity v základním výzkumu na vysokých školách je drtivá: 46 % všech bodů získaných za publikace v mezinárodně uznávaných časopisech podle hodnocení provedeného Radou pro výzkum a vývoj patří UK.
Chceme, aby velká část podpory základního výzkumu, významnější než dnes, byla účelová a směřovala přes Grantovou agenturu ČR. Toto je první ze dvou klíčových míst dokumentu. Požadavek, aby se dále snižoval podíl institucionálního financování základního (i aplikovaného) výzkumu, je politické heslo bez věcného opodstatnění.
Zkušenosti ze zahraničí i zdravý rozum říkají, že jedině finančně silné instituce se mohou úspěšně ucházet o velké grantové projekty u našich a stále více i evropských grantových agentur a také o velké infrastruktury, na něž máme šanci získat prostředky z Bruselu.
Účelová podpora konkrétních projektů je jistě žádoucí, ale měla by představovat jen doplněk k základnímu, institucionálnímu financování. Představa, že „soutěží“ o prostředky na vědu a výzkum se dosáhne efektivnější podpory špičkového výzkumu, a přesvědčení, že to je právě Grantová agentura ČR, kdo je pro rozdělování prostředků na základní výzkum nejvhodnější, jsou projevem neznalosti prostředí vědy a výzkumu a fungování Grantové agentury ČR.
lidovky.cz
Celý text a další blogy najdete na www.lidovky.cz/veda
O autorovi| Jiří Chýla, fyzik
