O vnímání bolesti u nižších živočichů se vedou stálé diskuse. Člověk má celý systém na to, aby bolest vnímal, interpretoval a reagoval na ni. K jejímu vnímání slouží receptory bolesti (nocisenzory). Bolest je vedena dráhami bolesti do míchy, do podkorových struktur a do mozkové kůry. Tam jsou oblasti, kde je bolest registrována a interpretována.
Bezobratlí nemají všechny struktury potřebné k vnímání bolesti. Hmyz reaguje na bolestivé podněty zpomalením metabolismu a mění tělesnou teplotu. Reflexně reagují nižší živočichové, jako jsou obojživelníci nebo plazi.
A co ryby? Ty mají některé atributy bolesti. Například u pstruha bylo z 58 receptorů v oblasti hlavy 22 klasifikováno jako nocisenzory. Po vstřiknutí jedu včel nebo kyseliny octové do rtů pstruha bylo jeho chování odlišné od prosté reflexní reakce. Podobalo se chování stresovaných savců.
Odpůrci tvrdí, že když ryby nemají mozkovou kůru, nemohou vnímat bolest. Ale i lidský plod ji vnímá, protože má nocisenzory, i když mozková kůra není úplně vyvinutá. Podobně i ryby mají v míše a v mozkovém kmeni struktury, které mohou reagovat na bolestivé podněty.
Ryby tedy bolest cítí a podle toho bychom se k nim měli chovat. Zabití by mělo probíhat rychle a mělo by mu předcházet omráčení, které rybu znecitliví.
***
Vážení čtenáři, dotazy do této rubriky posílejte na adresu AMC Lidové noviny, ulice Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 nebo e-mailem na zahady@lidovky.cz. Obálku označte Věda - záhady.
