Nasadili do boje proti podobě archů pro sčítání lidu i petici a dopisy, ale neuspěli. Zástupci moravských hnutí musejí začít s jinou formou osvěty – moravská národnost na formuláři jmenovitě uvedena nebude.
MORAVSKÁ NÁRODNOST VE SČÍTÁNÍ* Sčítání lidu se koná pouze jednou za deset let. Při sčítání v roce 1991 si moravskou národnost zapsalo 1,4 milionu lidí a členové uskupení propagujících Moravu to stále oslavují jako významný úspěch. * Byl to v krátké době druhý úspěch za sebou. Při prvních svobodných volbách totiž tehdejší moravská hnutí pod heslem "Alespoň jeden hlas pro Moravu" získala jeden z nejvyšších počtů mandátů a dostala se do federálního i národního parlamentu. Pak je ale rozdrobila vnitřní řevnivost, náhlá smrt jejich charismatického vůdce Boleslava Bárty – a úspěch už neobhájili. * Při zatím posledním sčítání lidu v roce 2001 moravskou národnost uvedlo jen 380 tisíc lidí. Přesto udělali zákonodárcům malý problém – předpisy počítají s tím, že zvláštní ohled na menšiny se bere tam, kde se víc než deset procent lidí přihlásí k "jiné než české" národnosti. |
Statistici na list ale nezanesou ani českou či třeba romskou – každý si ji bude moci vyplnit podle svého zvážení, potvrdil oficiálně Český statistický úřad. Novinka je ale jiná: poprvé budou moci lidé uvést národnosti dvě. Tedy českou a moravskou, ale třeba i moravskou a romskou. Dle výběru.
Podle představitelů strany Moravané jde o upozadění historické země. "Sčítání lidu je pro nás důležitější než volby všech úrovní. Protože bez národu by nemělo smysl dělat pro něj politiku," řekl LN předseda strany Jiří Svatopluk Novotný. Osou kampaně, kterou chystají dva roky, se stanou letáky do domácností. Kromě toho hodlají využít i internet včetně soutěže o nejlepší video na téma, jak se hlásit k moravské národnosti. "Připravujeme i protestní shromáždění před sídlem statistického úřadu v Praze, o formě zatím diskutujeme," upřesnil Novotný. Spolupracovat chtějí s dalšími uskupeními.
Statistici už dříve uvedli, že uvedení jen některých národností by bylo návodné a znevýhodňovalo by ty ostatní. "Uvést seznam všech možných národností není technicky možné," oznámil Ladislav Pištora z ČSÚ. Proto si ji i dříve vyplňovali lidé sami.
Podle sčítání žije v Česku pouze 12 tisíc Romů
Volnost při uvádění národnosti, jedné z nepovinných rubrik sčítacích archů, má důsledky – podle posledního sčítání žije například v ČR pouze dvanáct tisíc Romů. Výrazně méně, než říkají i umírněné odhady. Romští aktivisté tehdy uvedli, že jejich lidé nevěděli o právu uvést, že jsou Romové.
Požadavek na uvedení národnosti se objevil také u Maďarů. "Rozsah připomínek ke zjišťování národnosti byl zcela mimořádný," říká i závěrečná zpráva statistiků. Tvořily více než polovinu podnětů ke sčítání, které se koná jednou za deset let a tentokrát zahrne údaje platné k noci z 25. na 26. března 2011.
Extrémní výklad? Dvojjazyčné tabule
S lidmi, kteří si zapisují moravskou národnost, zákony příliš nepočítají. Pokud dávají například úřadům povinnosti ve vztahu k národnostním menšinám, používají formulaci "hlásí se k jiné národnosti než české". A tou je z podstaty věci i moravská. V některých obcích na Moravě paradoxně tvoří menšinu příslušníci "české" národnosti. Při extrémním výkladu by se v takových obcích měly například objevovat dvojjazyčné tabule, což platí třeba v příhraničí s Polskem.
Moravistická hnutí byla na vrcholu sil v první polovině 90. let. Nyní strana Moravané, do níž se sloučila většina moravských subjektů, získává ve volbách desetiny procenta hlasů. Stoupá ale zájem o akci, při níž na den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, patronů Moravy, vyvěšují desítky radnic moravskou vlajku.
