Nesměli. V budově sídlí Ústavní soud a zákon zakazuje shromáždění sto metrů od jeho budovy. Čtyři desítky aktivistů policisté k budově nepustili. Několik svíček protestující zapálili poblíž, i ty ale policisté zhasli. „Ukradli nám ji,“ znělo ke sněmovně z davu s prapory v barvách Moravy a se znaky země.
A odešli svůj průvod Brnem zakončit na Moravské náměstí. Zákaz zástupci Moravanů kritizovali. „Byla stejně jako všechen ostatní majetek Markrabství moravského ukradena Československem a je nadále okupována institucemi státu jiného národa,“ napsal předseda strany Jiří Svatopluk Novotný.
Kolemjdoucí se jen dívali, co se děje. „Chtěl bych si napsat moravskou národnost příští rok při sčítání. Ale tohle mne zaráží a vadí mi to. Není to už ani tak pitoreskní, jako spíš shazující,“ svěřil se LN starší muž vystupující z tramvaje. Také další diskutovali, že jsou sice hrdí na to, že jsou z Moravy, výroky strany podle nich jí ale ubližují. „Nikdo se nechce trhnout, takhle na nás budou hledět jako na šašky,“ řekla další z přihlížejících.
Při sčítání lidu v roce 1991 se k moravské národnosti přihlásilo 1 362 313 lidí. Sčítání o deset let později dopadlo jinak - moravskou národnost uvedlo 380 474 lidí. Další sčítání se uskuteční za rok.
I politický zájem o moravskou otázku opadá. Ve volbách v roce 1990 se tehdejší Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko stalo v České národní radě třetím nejsilnějším uskupením po OF a komunistech a ve federálním parlamentu pomohlo prosadit deklaraci, že zrušení Moravskoslezské země v roce 1949 byl nespravedlivý akt. Už v roce 1996 ale ztratily tehdy roztříštěné moravské strany zastoupení v parlamentu, i nyní ve volbách dostávají méně než procento hlasů.
