Následky povodní v Břevenci více než dva týdny poté.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Následky povodní v Břevenci více než dva týdny poté.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Starosta Šumvaldu a místní části Břevenec Josef Šenk před hasičárnou, kterou i s technikou zaplavila voda a klády prorazily vrata.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
„Tady v lese a nahoře na loukách to všechno začalo, tady se to slilo a nabralo sílu,“ říká starosta Šumvaldu a Břevence Josef Šenk. I on souhlasí, že je nutné v lesích, na loukách i polích udělat taková opatření, aby se voda mohla vsakovat do půdy.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Povodňová voda, která nabrala na síle v kopcích nad Šumvaldem, se hnala po zhutněných lesních cestách a přibližovacích linkách na stahování dřeva. Tady voda způsobila více než metr hluboké erozní rýhy.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Povodňová voda, která nabrala na síle v kopcích nad Šumvaldem, se hnala po zhutněných lesních cestách a přibližovacích linkách na stahování dřeva. Tady voda způsobila více než metr hluboké erozní rýhy.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Povodňová voda nabrala na síle v kopcích nad Šumvaldem a Břevencem.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Tam, kde sucho, jsou podle Štefana Val’a i povodně, protože jde o dvě strany jedné mince. Říká, že si sami odvodňujeme a vysušujeme lesy dlouholetou hospodářskou praxí. Nejvíce vody odtéká po zhutněných lesních cestách a přibližovacích linkách, kde jsou přerušené póry a voda navíc nevsakuje do půdy, ale odtéká do potoků a řek. Proto se ani nevypařuje a vlhko nezůstává v lesích. Jeho řešením jsou příčně ke svahu narušené cesty metr hlubokými jámami, aby se v nich voda zadržela.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Voda brala vše, co jí přišlo do cesty. Trhala břehy, podemílala cesty, přibírala stovky klád uskladněných v lesích.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Voda brala vše, co jí přišlo do cesty. Trhala břehy, podemílala cesty, přibírala stovky klád uskladněných v lesích.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Z malého potoka se stala ohromná dravá řeka, která s sebou vzala i betonový most z roku 1937 a i několik stovek metrů lesní cesty.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Z malého potoka se stala ohromná dravá řeka, která s sebou vzala i betonový most z roku 1937 a i několik stovek metrů lesní cesty.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Z malého potoka se stala ohromná dravá řeka, která s sebou vzala i betonový most z roku 1937 a i několik stovek metrů lesní cesty.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Simulace srážek. Nad oblastí spadlo při nočním přívalovém dešti extrémních 120 milimetrů srážek, které louky a lesy nedokázaly vsáknout.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
440 litrů vody v kanystrech. Štefan Valo za asistence půdního experta L’ubomíra Marhavého, Miroslava Kubína z CHKO Beskydy i starosty Břevence simuluje povodňové srážky na třech místech, aby dokázal, že zhutněná půda krajinu odvodňuje nesrovnatelně rychleji než neporušená půda. Ta naopak vodu dokáže vsáknout i při extrémních srážkách.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Štefan Val’o nalévá 120 litrů na nijak neporušenou půdu o velikosti jednoho metru čtverečního. Ukazuje se, že povodňovou srážku, která na Uničovsku před třemi týdny spadla, neuježděná půda v lese bezpečně pojmout a za půl hodiny je schopná zadržet i 200 litrů. Oproti tomu na lesní cestě zhutněné traktory začalo už po 35 sekundách vytékat asi 10 litrů vody.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Štefan Val’o nalévá 120 litrů na nijak neporušenou půdu o velikosti jednoho metru čtverečního. Ukazuje se, že povodňovou srážku, která na Uničovsku před třemi týdny spadla, neuježděná půda v lese bezpečně pojmout a za půl hodiny je schopná zadržet i 200 litrů. Oproti tomu na lesní cestě zhutněné traktory začalo už po 35 sekundách vytékat asi 10 litrů vody.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Štefan Val’o nalévá 120 litrů na nijak neporušenou půdu o velikosti jednoho metru čtverečního. Ukazuje se, že povodňovou srážku, která na Uničovsku před třemi týdny spadla, neuježděná půda v lese bezpečně pojmout a za půl hodiny je schopná zadržet i 200 litrů. Oproti tomu na lesní cestě zhutněné traktory začalo už po 35 sekundách vytékat asi 10 litrů vody.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
200 litrů se do půdy vsakovalo 25 minut a voda se dostala do hloubky 30 centimetrů, aniž by se půdními póry dostala ven. Dokazuje to, že nijak narušená a nezhutněná půda má velkou retenční schopnost a i extrémní srážku zadržet dovede. Kapat začala voda až po čase z díry kolem kořínku v hloubce asi 20 centimetrů.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Štefan Val’o nalévá 120 litrů na nijak neporušenou půdu o velikosti jednoho metru čtverečního. Ukazuje se, že povodňovou srážku, která na Uničovsku před třemi týdny spadla, neuježděná půda v lese bezpečně pojmout a za půl hodiny je schopná zadržet i 200 litrů. Oproti tomu na lesní cestě zhutněné traktory začalo už po 35 sekundách vytékat asi 10 litrů vody.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Pokud provádíme i na louce a ukazuje se, že i tady voda vsakuje méně a po chvíli začíná poměrně rychle odtékat, protože je zhutněná a uježděná traktory. Nevytváří si tak dostatečné zásoby vody pro výpar, nezadržuje vlhko a půda se přehřívá.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Simulaci srážek provádíme i na louce a ukazuje se, že i tady voda vsakuje méně a po chvíli začíná poměrně rychle odtékat, protože je půda zhutněná a uježděná traktory. Nevytváří si tak dostatečné zásoby vody pro výpar, nezadržuje vlhko a přehřívá se.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Simulaci srážek provádíme i na louce a ukazuje se, že i tady voda vsakuje méně a po chvíli začíná poměrně rychle vytékat z pórů, protože je půda zhutněná a uježděná traktory. Nevytváří si tak dostatečné zásoby vody pro výpar, nezadržuje vlhko a přehřívá se.
Autor: Veronika Krejčí, Lidovky.cz
Jedinečné opatření proti suchu v Beskydech. Hluboké jámy ve starých přibližovacích linkách vytvořil Ondřej Brož na Velkém Javorníku, aby dešťová voda neodtékala pryč, ale zůstala lesní krajině.
Autor: Archiv Voda pro lesy