Plakáty, kresby, pastely, ilustrace, náčrty k dekorativním panó, šperky, nábytek, návrhy vitráží pro svatovítskou katedrálu v Praze, ale i obří plátna Slovanské epopeje - to vše nabízí velká výstava Alfonse Muchy (1860-1939) ve vídeňském Belvederu.
Reprezentativní průřez Muchovy tvorby doplňují rodinné a další dobové fotografie, osobní předměty a vybrané knihy s jeho ilustracemi včetně Adamitů od Svatopluka Čecha z roku 1897.
Rakousko jako první uspořádalo moravskému rodákovi, od jehož úmrtí uplyne letos 14. července 70 let, k tomuto výročí expozici. Velkolepý projekt se po svém skončení v Belvederu 1. června přestěhuje do Mnichova, kde bude k vidění od 25. září do 10. ledna příštího roku. Tuzemští zájemci nemohou s reprízou této výstavy u nás počítat, ale měli by se na podzim dočkat v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně jiné velké instalace, která představí Muchu jako mistra belle epoque.
Dáma s kaméliemi i sokolové Instalace je v Belvederu rozdělena do deseti velkých celků a čítá přes dvě stovky exponátů, zapůjčených převážně z českých a moravských sbírek. Značná část děl ale byla dovezena také z Paříže, kde se umělec proslavil především jako autor plakátů pro herečku Sarah Bernhardtovou. Z těchto prací je zde vystaven mimo jiné plakát ke hře Victora Sardou Gismonda, navržený v prosinci roku 1893 a hned v lednu následujícího roku vytištěný u Lemerciera. Právě Gismondou začala velkolepá Muchova kariéra. Po úspěchu s touto prací, již získal zcela náhodou, podepisuje s herečkou šestiletou smlouvu nejen na návrhy plakátů, ale i kostýmů a výpravy. Umělkyni si tehdy mladý malíř - odkázaný jen na příležitostné ilustrace - získal nejen tím, že ji vypodobnil jako krásnou, éterickou a nestárnoucímadonu, ale také prodlouženou formou plakátů, jejichž spodní část měla jistou dynamiku.
V Belvederu je pak vystavena i neméně slavná Dáma s kaméliemi z roku 1896 a další plakáty včetně přípravných studií. Návštěvník expozice má tudíž možnost sledovat, jak vznikl například další pověstný plakát k uvedení hry Médea (1898) a několik dalších.
Nechybí zde ovšem ani plakáty, kteréMucha vytvořil pro účely svého rodiště. Mezi nimi třeba plakát Pěvecké sdružení učitelů moravských nebo jiné s tématikou sokolských sletů, slavností a výstav. Tehdy Mucha používal folklorní prvky, barevnost a nápadnost krojů podtrhující něžné rysy slovanských dívek.
Vytvořil také mnoho plakátů propagujících výrobky tehdejších firem. Byly to mimo jiné reklamy na cigaretové papírky, šampaňské víno nebo propagace dovolené u moře. Nejslavnější plakáty Job nebo Monaco - Monte Carlo jsou zde rovněž k vidění.
Záhy začíná Mucha pracovat také pro jednoho z nejúspěšnějších pařížských klenotníků konce 19. století Georgese Fouqueta, pro něhož navrhuje velmi originální a nápadně krásné šperky. S klenoty měl umělec zkušenosti, protože již předtím některé navrhoval pro role Sarah Bernhardtové, známý je třeba jeho hadí náramek pro již zmíněnou Médeu. Muchovy návrhy pomohly Fouquetovi prezentovat se na Světové výstavě v roce 1900, kde s nimi měl klenotník značný úspěch.
Z jejich vzájemné spolupráce se bohužel dochovalo jenom několik kousků. O to vzácnější je příležitost prohlédnout si je nyní v Belvederu, kde je mimo jiné vystaven náhrdelník zdobený brilianty, brož s opálem nebo hřebínek do vlasů. Fouquet později Muchovi svěřil i řešení svého nového pařížského sídla v ulici Royale, které Mucha pojal jako velkou moderní šperkovnici pro klenoty nové éry označované jako art nouveau.
Když si měnící se móda vyžádala další obměnu obchodu se šperky, Fouquet se nedovedl s Muchovým zařízením rozloučit. Jednotlivé kusy nábytku dal proto demontovat a uskladnit v Museé Carnavalet. V roce 1989 pak byly znovu použity k rekonstrukci slavného obchodu, jehož fotografie doplňují i současnou expozici.
K významným návrhům interiérů patří také Muchovy dekorace Primátorského sálu v Obecním domě, kterým je na expozici věnován také značný prostor, stejně jako vitrážím pro pražskou katedrálu, a nechybí ani ukázka zakázky pro Světovou výstavu v roce 1900, vyzdobení pavilonu Bosny a Hercegoviny, kterou přijal Mucha od rakouskouherské vlády.
Závěr instalace je velkolepý, stejně jako dvacetidílný cyklus Muchovy Slovanské epopeje, jehož dvě obří plátna dominují poslednímu sálu Belvederu.
Alfons Mucha
Dolní Belveder Rennweg 6, Vídeň Otevřeno do 1. června 2009 každý den 10-18 hodin, ve středu 10-21 hodin Vstupné 9,50 eura Komentované prohlídky každou sobotu, neděli a svátky od 15 hod.
Umělkyni si mladý malíř - odkázaný jen na příležitostné ilustrace -získal tím, že ji vypodobnil jako éterickou a nestárnoucí madonu
