Nejvyšší soud ve Švýcarsku podle Žáčka změnil původní nepodmíněné tresty vězení na dvouletou podmínku pro Čmejlu a dvacetiměsíční podmínku pro Diviše. Rozsudky zatím nejsou přeložené do češtiny. Oba muži ve Švýcarsku dál vedou i řízení o obnovu svého procesu, protože se švýcarským verdiktem stejně jako Koláček nesouhlasí.
Za podvodné ovládnutí MUS a praní špinavých peněz potrestal soud v Bellinzoně v roce 2013 šest mužů – Čmejlu, Diviše, Koláčka, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Belgičana Jacquese de Grooteho. De Groote jako jediný dostal pouze peněžitý trest, ostatní byli odsouzeni k odnětí svobody. Čmejlu tehdy soud poslal do vězení na 48 měsíců, Diviše na 46. Muži následně dosáhli zmírnění trestů, dále se ale snažili o to, aby soud změnil odnětí svobody na podmíněný trest.
Koláčkovi s Krausem odvolací soud jejich argumenty zamítl, a verdikt se tak pro ně stal už dříve pravomocným. Koláček má ve Švýcarsku strávit za mřížemi 52 měsíců, do tamního vězení ale odmítl nastoupit s tím, že se chce účastnit českého soudního procesu. Kraus za mříže zamířil nedobrovolně na 16 měsíců poté, co ho švýcarská policie zadržela na ženevském letišti. Koncem loňského roku nastoupil do vězení ve Švýcarsku i Klimecký, kterému odvolací soud snížil trest odnětí svobody z 36 na 18 měsíců.
Českou větev kauzy MUS projednává od listopadu 2018 pražský městský soud. Obžaloba tvrdí, že Koláček, Diviš, Čmejla, Kraus a Klimecký ovládli MUS jejími vlastními penězi. Údajně vytvořili nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií MUS.
Poté údajně vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu odkoupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Česku tím podle státního zástupce způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun. Prodej státního podílu v MUS firmě Investenergy schválila v červenci 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Lze předpokládat, že závěrečné řeči v české větvi kauzy zazní do konce letošního roku.
