11. července 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Podívejte se, jak kůrovec ‚pročesal‘ české lesy. Experti zveřejnili letecké snímky zdecimované krajiny

Zatímco kůrovec s radostí likviduje smrkovou populaci, která má v Česku mezi... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zatímco kůrovec s radostí likviduje smrkovou populaci, která má v Česku mezi... | foto: PEFC Česká republika a Lesnická práce s.r.o.

PRAHA Nové letecké záběry ukázaly obří rozsah kůrovcové kalamity podpořené suchem. Kvůli němu paradoxně usychají i borovice na břehu řek a ohrožují turisty. Rekognoskační lety však zároveň naznačily, že někde se situace lepší.

Zelené moře korun jehličnanů kam až oko dohlédne. Mezi nimi však náhle vystupují široké lány bledých hnědých stromů. Jsou mrtvé a na svědomí je má povětšinou kůrovec ve spojitosti se suchem.

Takové scenérie nabízejí letecké snímky z konce června, které pořídila česká pobočka organizace PEFC ve spolupráci s nakladatelstvím Lesnická práce.

Mrtvé stromy navíc znamenají nebezpečí pro turisty, dřevo na ně totiž může...
Zatímco kůrovec s radostí likviduje smrkovou populaci, která má v Česku mezi...

Lidovky.cz: Nejvíce jsou tedy ohroženy smrky?

Slanina: "Kůrovcem ano, pokud pomineme borovici, která schne. Smrku tu máme zhruba polovinu mezi všemi dřevinami. Takže s 2,6 miliony hektarů lesů v ČR je asi 1,3 milionu hektarů pokryto smrky. To znamená, že jsou ohroženy. Samozřejmě to nemusí nutně platit pro smíšené lesy, na mnoha místech ale smrk jasně převažuje. Třeba ten sever Jihlavy nebo Brdy mají až 80 procent podíl smrků."

„Člověk si ze země často neuvědomí, na jaké škále k devastaci dochází,“ řekl pro LN Stanislav Slanina, ředitel PEFC, která lesům uděluje certifikace za udržitelné hospodaření a nastavuje standardy jejich spravování. Podle Slaniny lze z fotografií vyčíst plošný postup kůrovcových hord, a určit tak krizové oblasti.

Jedna taková je v jižních Čechách, nejvíce postižené lesy se nacházejí zhruba na ose měst Dačice – Telč – Třebíč a směrem na sever k Havlíčkovu Brodu. Právě tady je frontová linie boje proti kůrovci. 

„Bylo milým překvapením, že lesy na Jindřichohradecku můžeme považovat za víceméně vyčištěné. Je to výsledek aktivního boje proti kůrovci. Důležité je nerezignovat,“ nabádá optimisticky Slanina. 

Když kůrovce zastaví počasí

„Dříve se učilo, že kůrovec vytváří z napadených smrků kruhy. Pomocí nich se postižená oblast izolovala a jednoduše vykácela. Během sucha ale nedostatek lýka stromů nutí kůrovce létat dál,“ upozorňuje expert na lesnictví s tím, že brouk dokáže rozpoznat, zda na daném stromě jeho potomci přežijí. Dřeviny, na kterých kůrovec ještě hoduje, vypadají z výšky až na občasnou prořídlou korunu často v podstatě zdravě. Všechny problémy lesníkům neodhalí ani pochůzky.

Pozitivnímu vývoji na některých místech pomohlo letos podle Slaniny počasí. I přes teplý duben se teploty nešplhaly vzhůru a sucho nebylo tak drastické. To způsobilo, že kůrovec stihne pravděpodobně vyvést jen dvě generace potomků. Proti minulým letům, kdy zvládl tři až čtyři, je to pokrok.

Lidovky.cz: Na druhou stranu většinou nebavíme o původním lese, často se jedná o monokultury jednoho druhu stromu, které vysázel člověk.

Slanina: "Je to tak. Monokultur tu ale není zas tolik, převažují smíšené lesy. Smíšení ale není vždy takové, že se na jednom místě střídá několik dřevin, střídají se spíše skupinky od jednoho druhu. Naprostou většinu lesů u nás totiž vysázel člověk. Historicky je tedy hlavní problém ve vysokém podílu smrků, vysoký podíl vede k náchylnosti ke kalamitám."

Zatímco kůrovec s radostí likviduje smrkovou populaci, která má v Česku mezi dřevinami zhruba poloviční podíl, borovice letos ničí sucho. Paradoxně se tak děje na březích řek. „Dochází k tomu například v Polabí. Borovice totiž na rozdíl od smrků koření poměrně hluboko. Čerpají tak spodní vodu, která ale vinou sucha ustupuje zpět do koryt řek,“ vylíčil šéf lesnické certifikační společnosti.

Mrtvé stromy znamenají nebezpečí pro turisty, za silného větru na ně totiž můžou spadnout. Pro majitele lesů zase hromady pokácených stromů ústí v padající ceny dřeva, a tedy existenční problém. Při těžbě se totiž dostávají do červených čísel. Ekologický aspekt tak občas s tím ekonomickým svádí nerovný souboj.

Inspiraci bychom mohli při řešení situace hledat třeba v sousedním Rakousku, kde většinu lesů vlastní stát a s kůrovcovou kalamitou se vypořádal před lety mírnými zásahy, jež měly ekosystémům dát více času na obnovu.

K tomu česká legislativa ostatně míří. Letošní opatření úřadů dovolilo v nejpostiženějších oblastech vlastníkům vyčkat s opětovným zalesněním pět let místo dvou. Podle Slaniny by v budoucnu politici měli zvážit i přímé platby majitelům lesů podle jejich rozlohy, jako je dostávají třeba zemědělci.

Lidovky.cz: Co posuzuje PEFC?

Slanina: "Celkové hospodaření, které stojí na třech pilířích – sociálním, ekologickém a ekonomickém. Ke každému máme celou řadu kritérií. Například u ekologického pilíře sledujeme zalesňování vhodnými dřevinami, používání schválených přípravků na ochranu lesa, používání biologicky odbouratelných olejů ve strojích, které se používají třeba při těžbě. Ze sociálního hlediska zase dbáme na vzdělávání a bezpečnost pro návštěvníky. V ČR máme relativně přísnou legislativu, což nám nahrává při kontrole."

Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz