Druhé kolo parlamentních voleb v Egyptě mělo jasného vítěze - díky bojkotu opozičních stran parlament ovládne strana prezidenta Mubaraka.
KÁHIRA/PRAHA „Nepůjdu volit, volby jsou zfalšované, každý to ví,“ rozčiloval se včera v Káhiře dvaadvacetiletý Mansúr Abdul-Fattáh. Ve volbách chtěl původně hlasovat pro kandidáta Muslimského bratrstva, islamistického hnutí, které bylo v Egyptě postaveno mimo zákon, ale k němuž se dnes v zemi hlásí čím dál víc lidí. Kandidáti bratrstva šli do voleb oficiálně jako „nezávislí“. „Tleskám rozhodnutí Bratrstva stáhnout se z voleb. Nic jiného se ani nedalo dělat,“ krčil rameny Abdul-Fattáh. Vzhledem k tomu, že se egyptské parlamentní volby rozhodlo bojkotovat nejen Bratrstvo, ale i druhá největší opoziční partaj, tzv. Nová vafdistická strana, bylo o vítězi jasno ještě předtím, než se uzavřely volební místnosti. Stala se jím Národní demokratická strana prezidenta Husního Mubaraka, který Egyptu vládne už bezmála třicet let. A vlády nebo přinejmenším vlivu se podle všeho jen tak nevzdá.
Ponechme teď stranou námitky opozice, že se při volbách podvádělo (z mnoha volebních místností lidé hlásili, že se manipuluje s volebními lístky nebo že jim někdo vyhrožoval). Ne snad že by byly ojedinělé nebo se nezakládaly na pravdě, je však velmi pravděpodobné, že je nikdo nevyslyší.
Výsledky voleb předestírají dvojí scénář dalšího vývoje, přičemž v obou variantách hraje hlavní roli současný prezident. Volby hlavy státu se uskuteční už příští rok a dvaaosmdesátiletý Mubarak má buď v plánu se v úřadu udržet, nebo naň protlačit svého kandidáta, nejspíš syna Gamala. První varianta je méně pravděpodobná vzhledem k tomu, že Mubarakovi selhává zdraví, předem se však vyloučit nedá. „Už první kolo voleb naplno ukázalo, co má současná garnitura v plánu - úplně vyšachovat opozici,“ řekl agentuře Reuters Ašráf Balbá. „Nový parlament bude co do složení jen dalším výborem vládnoucí Národní demokratické strany, který bude mít jediný úkol: pojistit prezidentské volby,“ dodal Balbá.
Otázkou je, jestli si tím Mubarak a jeho partaj pomohli. „Když režim přitvrdí, nikdy to nevěstí nic dobrého - navenek to signalizuje spíš oslabení než sílu,“ komentoval dění v Egyptě John Sfakianakis, šéfekonom káhirské pobočky banky Credit Agricole.
Pomůže i armáda?
Mubarak zatím skutečně nevyloučil, že by se ucházel o další šestiletý mandát. Většina Egypťanů má však za to, že jej nahradí jeho šestačtyřicetiletý syn Gamal, přestože řada expertů pochybuje o tom, jestli může počítat s dostatečnou podporou, a to nejen mezi lidmi, ale hlavně u generality armády. Jistou má po neděli jen podporu parlamentu, ale ani ta není nezanedbatelná.
Muslimské bratrstvo mělo -dá-li se to tak říct, protože se k němu otevřeně nikdo hlásit nemůže - až dosud v 508členném parlamentu 88 poslanců. V současných volbách pak prý mělo šanci bojovat o dalších 20 křesel, v prvním kole však neuspěl jediný jeho kandidát. To vafdisté na tom byli lépe, byť jen o fous - v prvním kole získali dva mandáty a o dalších devět měli svést boj v druhém kole (to mělo rozhodnout souboje, v nichž ani jeden z kandidátů nezískal přes 50% hlasů). Dosud měli vafdisté v parlamentu jen 12 poslanců, ale mnozí experti předpovídali, že by se po letošních volbách mohli stát nejsilnější opoziční stranou.
***
PREZIDENT * Husní Mubarak se vlády v Egyptě ujal v říjnu 1981 poté, co byl zavražděn Anwar as-Sadat. * Oficiálně vládne jako prezident v parlamentní republice, fakticky je ale vláda podřízena jemu a on vytváří veškerou politiku, zejména vojenskou a zahraniční. * Egypt je velkým spojencem USA. Mubarak byl zprostředkovatelem jednání mezi Palestinci, Syřany, Libanonci a Izraelem.
