JOHANNESBURG/PRAHA Jižní Afrika nepatří k zemím, které by se příliš často dostávaly do centra pozornosti. Letos se o ní mluví hlavně v souvislosti s fotbalovým mistrovstvím světa, které pořádá. V sobotu však v zemi došlo k události, která nejenže ji dostala na titulní stránky zpravodajských serverů, ale která navíc může mít velmi nepříjemné následky v podobě rasových nepokojů. Řeč je o vraždě Eugena Terreblancheho, kontroverzního šéfa militantních nacionalistů, kteří si říkají Afrikánské hnutí odporu (AWB). Devětašedesátiletý Terreblanche byl podle výpovědí svědků ubit k smrti na své farmě dvěma svými černošskými zaměstnanci. Jeho stoupenci už od neděle vyhrožují tím, že vraždu pomstí.
Terreblanche zazářil v osmdesátých letech, v době, kdy v Jihoafrické republice ještě vládl apartheid (mimochodem, jeho jméno jako by předurčovalo jeho politiku - ve francouzštině totiž znamená „bílá země“). Vynesla ho vlna odporu proti politice tehdejšího premiéra Pietera Willema Bothy, který plánoval alespoň částečné změny v ústavě ve prospěch rasových menšin. Pro Terreblanche a jemu podobné znamenaly takové řeči začátek konce - doslova „cestu ke komunismu, vládě černochů a ke zničení Afrikánců (Jihoafričanů nizozemského, tj. búrského původu, pozn. red.)“.
Oficiálně bylo Afrikánské hnutí odporu politickou stranou, ve skutečnosti se však jeho členové cvičili ve zbrani a připravovali na válku. Jihoafrický zpravodaj britské televizní a rozhlasové stanice BBC v té souvislosti v neděli zavzpomínal na jeden z mítinků z 90. let, na kterém Terreblanche vyhrožoval Africkému národnímu kongresu, straně, jejímž čelným představitelem byl prezident Nelson Mandela. „Když chtějí válku, mají ji mít.“ Pár týdnů poté vpadli členové jeho gardy s ozbrojenými auty do budovy Světového obchodního centra v Johannesburgu, kde se vedla jednání o ukončení apartheidu.
Terreblanche byl prý každopádně talentovaný řečník, k čemuž jej mimo jiné předurčoval fakt, že studoval herectví a psal (dokonce básně). Dokázal zahrát na tu správnou notu, shodují se experti, přesněji řečeno vzbudit v bílých jihoafrických farmářích strach z toho, co bude, až se vlády ujmou černoši. Před své stoupence několikrát předjel v uniformě na koni, než se mu stalo, že jej při jedné takové parádě kůň shodil ze sedla. Byl prý na jednu stranu až komickou figurkou, jeho hrozby se však nedaly brát na lehkou váhu. Ostatně, že nemá od slov daleko k činům, dokázal hned dvakrát - napadl černošskou obsluhu benzinky a pokusil se zavraždit dalšího černocha, který měl pracovat v ochrance. Soud mu za to v roce 2001 uložil šest let vězení (z nichž si odseděl jen tři).
„Na tuhle chvíli jsme čekali tři sta let. Žádné bomby nám teď nezabrání v tom, abychom šli volit,“ řekl jeden z černošských voličů během prvních demokratických voleb v zemi v roce 1994. Mluvil o třech výbuších v Johannesburgu, za kterými stála právě Terreblancheova AWB a které měly lidem nahnat strach. Už tehdy nacionalisté „svou věc“ prohráli. Terreblancheův vliv postupně slábl, až vyprchal úplně. Před dvěma lety se sice pokusil svou myšlenku oprášit s tím, že bude bojovat za samostatný „búrský“ stát, ale moc nových stoupenců nezískal. Zájem o jeho osobu a myšlenky by teď nicméně mohl ožít - v té nejméně žádoucí podobě.
