Tedy zhruba stejně, jako je těch tradičních biografů, kterých je dnes třináct. A to jich ještě v roce 1989 promítalo v Praze celkem 57.
Podle slov Ivany Košuličové ze společnosti CinemArt je ale trh s kiny v Praze přesycen. „Divím se, že se všechna ta multikina uživí. Jejich počet se měl zastavit tak na pěti šesti,“ říká Košuličová. Podobný názor zastává také zástupkyně pronajímatele budoucího komplexu Palladium na náměstí Republiky Veronika Piknová.
„Počet multikin je v Praze dostatečný. O výstavbě multikina v Palladiu jsme proto neuvažovali,“ popisuje Piknová.
Přednostní právo na premiéry multikina nemají
Ačkoliv většina premiér míří právě do multiplexů, přednostní právo tato kina nemají. Hlavní důvod, proč je distributoři před malými biografy upřednostňují, je vysoký počet sálů. Ten totiž umožňuje promítat premiérový film třeba i pětkrát denně.
„Tradiční kina si nemůžou dovolit promítat jeden film tak často. V současné záplavě filmů to technicky ani není možné, vždyť máme přes dvě stě premiér ročně,“ říká Košuličová. Malá kina tak často čekají na projekce nových filmů i několik týdnů.
Jak ale uvádí ředitel filmové distribuce Falcon Jan Bradáč, podobný nepoměr existoval také v minulých letech. „Kdysi šly premiéry také nejprve do kin na Václavském náměstí a teprve pak na okraje. Dnes jdou první projekce zase do multikin,“ říká Bradáč.
Primární je zájem diváka a ten v současné době evidentně upřednostňuje multikina. Podle výzkumu Ave marketingu jim ve svém volné čase dává přednost téměř polovina Pražanů. Je proto logické, že distributoři dávají premiérové projekce právě tam.
Jednou z dalších příčin, které způsobily zánik malých biografů, jsou nerovné obchodní podmínky a výše ceny za premiéru.
Zatímco klasické kinosály musí zaplatit polovinu výdělku distributorovi, procentní podíl pro multikina je nižší. „Hlavní důvod je vysoký počet repríz, který si jednosálová kina v žádném případě nemohou dovolit. Proto je multiplexy v konečném součtu výrazně přeplatí,“ vysvětluje nerovné podmínky Košuličová.
S příchodem nákupních a zábavních center vznikla nová móda. Chodit do kina se totiž stalo součástí celodenních návštěv nákupních center. „Lidé si zajdou po obchodech, koupí si popcorn, kolu a odpočinou si u filmu,“ říká Košuličová. Zdá se tedy, že tradičnímu kinu náročného diváka tak povážlivě zvoní hrana.
