MOSKVA/PRAHA V úterý rodičům vězně Igora Suťagina dovolili navštívit jejich syna. Po letech nemuseli cestovat do trestanecké kolonie v Archangelské oblasti. Pozvali je, překvapené a rozrušené, do moskevské vazební věznice. Tady našli stejně rozrušeného Igora. Řekl jim, že jeho život se brzy změní. Už nebude jíst zatuhlé jídlo z vězeňského ešusu, spát na palandě a bojovat s ostatními zločinci o chvíli klidu na toaletě. Pojede do Británie a stane se zase svobodným občanem.
Vědce Igora Suťagina odsoudil soud k 15 rokům odnětí svobody za špionáž pro USA 7. července 2004. Byl ale zadržen už 27. října 1999 v Obininsku. Pět let (!) tedy strávil ve vazbě. Má tak za sebou nyní už 11 roků těžkého žaláře. Teď mu svitla naděje. 5. července byl Suťagin náhle převezen do věznice v Moskvě. Tady Igora kromě rodičů navštívil vysoce postavený důstojník ruských tajných služeb a jakýsi Američan. Oba mu potvrdili, že dnes nebo v příštích dnech má být vyměněn za jednoho z deseti ruských špionů zadržených v USA. „Musel na to přistoupit,“ prohlásila ještě před výměnou Suťaginova advokátka Anna Stavickaja. „Jeho život by byl jinak úplně zmařený.“
Igor Suťagin byl vedoucím vojenskotechnického a vojenskoekonomického oddělení Institutu USA a Kanady Ruské akademie věd. Podle vyšetřovatelů v letech 1998 až 1999 předával tajné informace americké rozvědce. Údajně šlo o vývoj zbraní především atomových ponorek a systémů raketové obrany. Podle jeho obhajoby se ale provinil jen tím, že se nevědomky stýkal se zahraničními špiony. V rámci své profese totiž zcela legálně udržoval kontakty s lidmi z údajně britské firmy Alternative Futures. Ta měla být podle FSB ale jen zástěrkou pro americké špiony působící v Rusku. Sám Suťagin svou vinu nikdy nepřiznal. Veškeré materiály, které poskytoval svým britským kolegům, pocházely z veřejných zdrojů, nejčastěji z internetu a z odborného tisku.
Trváním na své nevině si ale Suťagin podepsal krutý ortel. Kdyby doznal, že byl špionem, měl v roce 2007 šanci na udělení prezidentské milosti. Protože byl ale shledán zatvrzelým a nelitujícím svých činů, nechali ho sedět za ostnatým drátem dál.
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
