Rozdíl mezi Českou republikou a zahraničím je v tom, že když nějaká kniha kupříkladu v Británii získá Booker Prize, tak nakladatel se sám postará o reklamu, zatímco tady Magnesia Litera pak platí i pásky, které se dávají na vítězné knihy, říká redaktor kulturní rubriky časopisu Týden Pavel Mandys, který stál na počátku knižních cen Magnesia Litera.
Již příští sobotu budou vyhlášeni vítězové jednotlivých kategorií 8. ročníku. Lze tedy už mluvit o „tradici“. Zároveň se ale také stále prohlubují rozpaky spojené s Magnesií Literou. Nejšíře je v druhém letošním čísle literárního měsíčníku Host prezentoval jeho šéfredaktor Miroslav Balaštík, jenž je rovněž členem občanského sdružení Litera, které ceny Magnesia Litera vyhlašuje. K hlavním výtkám náleží to, že tyto ceny zůstávají v „literárním ghettu“, že nedokážou zaujmout širší publikum - i tím, jaké knihy oceňují.
K této výtce se pak na tiskové konferenci, na níž byly vyhlášeny letošní nominované knihy, připojil i knihkupec Jan Kanzelsberger. Ostatně součástí cen Magnesia Litera je i Kanzelsberger cena čtenářů. I to možná ukazuje, jak daleko je literární obec od „běžného čtenáře“. Náchylnost ke kuriózním vítězům Pavel Mandys však zastává názor, že nemá smysl, aby cenu získávaly knihy, které vedou žebříček prodejnosti - že tedy problém není v povaze vítězných titulů. A také podle něj nejde o podporu samotného autora, jak se to děje při udělování tradiční Ceny Jaroslava Seiferta či Ceny Jiřího Ortena. V knižních cenách Magnesia Litera jde opravdu především o knihy.
„Naším úkolem je, abychom se sponzory a televizí v zádech udělali oněm knihám takovou reklamu, na jakou drtivá většina českých nakladatelů nemá prostředky. Ceny jsou od toho, aby vahou své autority a silou propagace ukázaly z tisícové produkce na jeden či několik málo titulů a ty pak široké veřejnosti přistrčily co neblíže pod nos,“ říká Pavel Mandys.
„Otec zakladatel“ ovšem také připouští, že ceny Magnesia Litera by měly mít „standardy“ a vedle nich určité odskoky v oceňování poněkud nekonvenčnějších knih. Dosavadním ročníkům však vévodí spíše ony odskoky. A jako onen standard jmenuje Pavel Mandys ročník 2005, kdy se Knihou roku Magnesia Litera stal „mašínovský“ román Jana Nováka Zatím dobrý.
S touto náchylností ke kuriózním vítězům je spojen i problém s porotou. Členové odborných porot v jednotlivých kategoriích totiž v konečném hlasování vybírají i z knih, při jejichž hodnocení si nemusejí být jistí „v kramflecích“. Pavel Mandys však vidí tento způsob jako nejlepší možný - nejprve odborná porota zaručí kvalitní nominace a pak je uplatněno laické hledisko členů dalších porot.
Tak se však stává to, že bývá Knihou roku Magnesia Litera zvolena ctihodná, objemná kniha. „Říkám vždy porotcům, aby brali v potaz spíše tvůrčí potenci než počet stránek, aby nevybírali tu nejpřijatelnější knihu, aby se nebáli riskovat,“ vysvětluje Pavel Mandys.
Další rozpaky ohledně porot ale pak vycházejí také z toho, že je vybírají stavovské organizace jako Obec spisovatelů, PEN klub, Obec překladatelů či Svaz knihkupců a nakladatelů. Je totiž otázkou, jak dalece tyto organizace souvisejí se současnou literaturou.
Jako Pulitzer?
Nebo spíš jako Booker?
Zmíněný román Jana Nováka Zatím dobrý byl dosud jediným českým románovým vítězem Knihy roku Magnesia Litera. To mnozí rovněž vidí jako handicap. Zatímco v anketě Kniha roku Lidových novin převážně vítězí právě česká beletrie, Magnesii Liteře se to příliš „nedaří“. Přitom Pavel Mandys nepopírá, že při koncipování cen právě takové vítěze očekávali. A později občanské sdružení Litera dokonce hlasovalo o tom, zda nemá porota českou beletrii v kategoriích, kde se střetávají všechny žánry, pozitivně diskriminovat. Návrh však vcelku logicky neprošel.
Podle Pavla Mandyse je tak Magnesia Litera podobá kupříkladu Pulitzerově ceně či Costa Book Awards, zatímco jiní by si představovali, že by měla být blíž Booker Prize, Prix Goncourt či polské Niké, kde soutěží pouze beletrie.
Jak to dopadne letos, uvidíme příští sobotu. Ale zdá se, že ceny Magnesia Litera by skutečně mohly mít sílu propagovat literaturu, ať už zvítězí jakékoliv tituly. Zatímco třeba literární časopisy živoří, tyto knižní ceny nyní získaly od hlavního sponzora ještě větší finanční prostředky než v minulých letech, a tak jsou nominovaným knihám věnovány i dvouminutové šoty na ČT 1 a slavnostní večer bude také v novém prostoru - ve Stavovském divadle - a provede jím i nová moderátorka, Aňa Geislerová.
***
Knihy roku
Magnesia Litera
2002 Jürgen Serke
Böhmische Dörfer - Putování
opuštěnou literární krajinou
2003 Pavel Zatloukal
Příběhy z dlouhého století -
Architektura let 1750-1918 na
Moravě a ve Slezsku
2004 Jiří Suk
Labyrintem revoluce
2005 Jan Novák
Zatím dobrý. Mašínovi
a největší příběh studené války
2006 Jan Reich
Bohemia
2007 Petru Cimpoesu
Simion Výtažník v překladu
Jiřího Našince
2008 Petr Nikl
Záhádky
Nominace pro výroční knižní ceny Magnesia Litera 2009
Litera za nakladatelský čin
Josef Koudelka: Invaze 68 (Torst)
Spisy Františka Langera
(Akropolis/Divadelní ústav/Kvarta)
Josef Váchal: Šumava, umírající a romantická (Paseka)
Litera za knihu pro děti a mládež
Alena Ježková: Prahou kráčí lev (Práh)
Oldřich Růžička: Tajemství slavkovského pokladu
(B4U Publishing)
Pavel Šrut: Lichožrouti (Paseka)
Litera za naučnou literaturu
Miloš Anděra: Národní parky Evropy (Slovart)
Vojtěch Kolman: Filosofie čísla (Filosofia)
Josef Vojvodík: Povrch, skrytost, ambivalence.
Manýrismus, baroko a (česká) avantgarda (Argo)
Litera za publicistiku
Radka Denemarková: Smrt nebudeš se báti
aneb Příběh Petra Lébla (Host)
František Štorm: Eseje o typografii (Revolver revue)
Erik Tabery: Hledá se prezident (Respekt)
Litera za poezii
Bohumila Grögerová: Rukopis (Pavel Mervart)
Karel Šiktanc: Vážná známost (Karolinum)
Jana Štroblová: Lament (Akropolis)
Litera za prózu
Michal Ajvaz: Cesta na jih (Druhé město)
Martin Ryšavý: Cesty na Sibiř (Revolver revue)
Tomáš Zmeškal: Milostný dopis klínovým písmem
(Torst)
Litera pro objev roku
Pavel Göbl: Tichý společník (Dauphin)
Lenka Uhlířová: Velká cesta Malého pána (Meander)
Jakub Řehák: Světla mezi prkny (fra)
Litera za překladovou knihu
Sándor Márai: Deníky I. a II.
(překlad Ester Sládková a Dana Gálová, Academia)
Joao Guimaraes Rosa: Burití
(překlad Vlasta Dufková, Torst)
Carl-Johan Vallgren: Příběh podivuhodné lásky
(překlad Zbyněk Černík, dybbuk)
Kategorie Litera za přínos české literatuře nominace nemá, hlavní cena Magnesia Litera - Kniha roku bude vybrána ze všech nominovaných titulů
