Magistrátní památkáři nerespektovali naše rozhodnutí, říká šéfka památkového ústavu Goryczková |
Lidovky.cz: Jak krize spojená s pandemií covid-19 ovlivnila Prahu?
Praha ve svém rozpočtu přijde o hodně peněz, letos to bude zhruba 12 miliard korun. Některé obory byly zasaženy více a zanikají, jiné ale naopak v důsledku koronakrize procházejí obrodou a ty musíme podpořit. Vnímám to tak, že nyní jsme zkrátka na bodě nula, podobně jako třeba v roce 1989, a musíme tento moment využít jako příležitost a nikoliv brečet nad rozlitým mlékem a říkat, že se nedá nic dělat.
Praha přijde kvůli koronaviru o 9 až 12 miliard korun. Podle Hřiba nemusí mít ‚ani na metr nového chodníku‘ |
Lidovky.cz: Které obory konkrétně procházejí vámi zmiňovanou obrodou?Například cestovní ruch. Praha přece nemusí být jen cílem pro levnou alkoholovou turistiku a nákup matrjošek. Je to také příležitost, jak zredukovat kupříkladu problém s Airbnb a dalšími sdílenými online platformami pro krátkodobé pronajímání bytů, které mají za následek, že centrum města připomíná spíše lunapark. Chceme k nám dostat turisty z českého a moravského venkova, kteří se do Prahy kvůli davům zahraničních turistů v ulicích mnohdy ani neodvážili vydat.
Lidovky.cz: Jste náměstkem primátora pro oblast životního prostředí, infrastruktury a technické vybavenosti. Jaký je ekologický rozměr změn, které mi tady popisujete?
Samozřejmě to má i environmentální dopady. Najednou se například stavba paralelní dráhy na letišti Václava Havla ukazuje jako zbytečná a nepotřebná. Po Vltavě rovněž nemusí jezdit tolik turistických parníků.
Lidovky.cz: Co je cílem tzv. cirkulární (kruhové) ekonomiky, kterou se snažíte zavést?
Ideálně bychom chtěli snížit celkové množství produkovaného odpadu, ale jsme realisté, takže jdeme cestou zastropování množství produkovaného odpadu na území hlavního města Prahy. Dále odpad co nejvíce separovat a recyklovat. Chceme, aby se odpad stal surovinou pro výrobu dalších výrobků. Podporujeme vznik re-use (z ang. použít znovu, znovupoužití, pozn. red.) center, aby lidé nemuseli primárně vyhazovat věci, které mají, ale mohl je použít někdo jiný.
„Již v loňském roce jsme si vytyčili cíl vysázet v následujících 8 letech milion stromů, loni jich bylo více než 300 tisíc, letos jich bude přibližně 100 tisíc,“ říká náměstek pražského primátora Petr Hlubuček.
Lidovky.cz: Jak takové místo funguje?
Naší inspirací je re-use centrum ve Vídni. Tam se to odehrává tak, že věci, které jsou ještě funkční, ale jejich majitel je již nepotřebuje a obvykle by je vyhodil, se dostanou právě sem. A zrovna tak člověk, který něco potřebuje, může v takovém re-use centru najít to, co zrovna shání. Často se jedná o nábytek.
Lidovky.cz: Odpadové hospodářství získává čím dál větší pozornost, i kvůli tenčícím se kapacitám skládek. Jaké jsou vaše plány?
Tak například víme, že zhruba 40 procent obsahu černých popelnic, tedy těch na netříděný odpad, tvoří biosložky. Tu chceme dostat jinam. I proto jsme na území Prahy zprovoznili první vlastní kompostárnu a už plánujeme stavět druhou.
Do černých popelnic míří i gastroodpad, tedy zbytky z kuchyně. I ten chceme dostat pryč. Od prosince funguje pilotní projekt na sběr právě těchto zbytků, zatím je vozíme do Přibyšic do bioplynové stanice, už však chystáme svou vlastní. Bioplynem můžeme pohánět jak svozové vozy Pražských služeb, tak vozidla MHD. A digestát (zbytek po procesu kvašení při výrobě bioplynu – pozn. red.) lze využít jako hnojivo na pole.
Tasmánští čerti jsou výjimeční, ďábelsky působí v mnoha ohledech, popisuje nové lákadlo šéf pražské zoo Bobek |
Dále plasty, papír, sklo, kartony, kov - ty se dají běžně třídit.
Lidovky.cz: Jaké další „zelené“ projekty uskutečnuje Praha?
Již v loňském roce jsme si vytyčili cíl vysázet v následujících 8 letech milion stromů, loni jich bylo více než 300 tisíc, letos jich bude přibližně 100 tisíc. Jedná se samozřejmě nejenom o centrum města. Nově vzniká například les Na Musile (poblíž tržnice SAPA, pozn. red.), máme vysazenou první část, na podzim dosázíme zbytek. Chceme tímto způsobem pokračovat i na jiných nezalesněných územích hlavního města.
Lidovky.cz: K čemu je v metropoli potřeba tolik stromů?
Ochlazují nám město, předcházejí tak vzniku tepelných ostrovů. Bylo by ideální ozelenit celé centrum, ale je to zkrátka složité vzhledem k sítím. Sázíme tedy i lesy v takovém zeleném prstenci okolo Prahy.
Lidovky.cz: Co vím, tak lidé v Praze hojně probírají nesekání travnatých ploch v některých lokalitách města, které zůstávají ve stavu tzv. květnaté louky. Je to správný krok? Skutečně to pomáhá?Obecně platí, že půda s nízkým travním porostem je daleko náchylnější k odparu, tedy k vysychání. Vyšší travní porost lépe vzdoruje suchu. To je i náš cíl.
