A i když jeho návrhy ještě nejsou ani na papíře, hned vytáhli na křížovou výpravu lidovci. „Jižní Morava má své vlastní tradice, hodnoty a tisíciletou kulturu. Bylo by velkou chybou nechat si je vytlačovat cizí kulturou a náboženstvím,“ hřímal v té době lídr kandidátky KDU-ČSL na jižní Moravě Stanislav Juránek.
A opět se strhl boj o minaret. Přitom stejně jako poprvé ani tentokrát na něm muslimové nijak netrvají. Štíhlá věž se neobjevila ani v plánech pro Vídeňskou, přesto tehdy dostali jako podmínku od magistrátu, že ho nesmí postavit. I nyní lidovci už varují, že minaret by narušil kulturní reliéf města, kterému dominují věže katolických kostelů. S vehemencí povstali rovněž příznivci Národní strany. Ti nechali vytisknout i nálepky proti výstavbě „nové, větší a ošklivější“ mešity, z jejichž prodeje hodlají financovat další podobně laděné kampaně.
Novou budovu, která by nahradila tu stávající, potřebují členové brněnské muslimské komunity hlavně proto, že současná mešita jim nevyhovuje dispozičním řešením. Její jedna nevelká místnost slouží ke společenským setkáváním, jako studovna nebo pro promítání dětem. „Tu novou bychom řešili jinak,“ plánuje předseda islámské nadace v Brně Muneeb Hassan. Zatím hledají vhodný pozemek, pokud možno poblíž centra. A protože o výstavbu té první mešity usilovali muslimové čtyři roky, přizpůsobují se stávajícím podmínkám. Nyní si pronajímají garáž, kam přestěhují knihy, aby si uvolnili v mešitě více místa.
V Brně žije několik stovek muslimů. Obvykle je jejich soužití s Brňany bezproblémové. Bezprostředně po otevření mešity jen někdo ukradl dvě lucerny a rozbil světlík svatostánku. V poslední době si před ní dávají „dostaveníčko“ nacionalisté.
