PRAHA Výstava s názvem Via dell’Impero, zrození jedné ulice zahrnuje dobové fotografie, plány, kresby, dokumenty a především na tisícovku předmětů a fragmentů ze zbořených domů. Ty všechny ukazují, jak v Římě vznikala široká třída vedoucí podél známé zóny archeologických vykopávek (Forum romanum) od piazza Venezia až ke Koloseu. Dnes se jmenuje Via dei Fori imperiali, byla otevřena 28. října 1932 a Benito Mussolini dal kvůli její výstavbě zbořit celou čtvrť, víc než stovku středověkých domů, historické paláce, zahrady, řadu kostelů - od gotiky až po baroko. Teprve po 2. světové válce třída získala dnešní pojmenování.
Třídu naplánovali Duceho architekti vskutku velkolepě: délka téměř kilometr, šířka třicet metrů. Měla být hotova k desetiletému výročí pochodu na Řím, a tak stavba probíhala v neskutečném tempu a byla hotova za pouhých šestnáct měsíců. Ani Mussoliniho knuta nezajistila maximální pracovní nasazení, protože demolice definitivně skončily až v dubnu 1933.
Duceho „citlivý“ přístup k historii města připomíná podobné metody komunistického režimu, který neváhal vybourávat historická jádra měst a opatřovat je stavbami v duchu socialistického brutalismu. Tato zvěrstva se děla po celé republice a během celých čtyřiceti let, počínaje demolicí nádherného středověkého špalíčku v Jihlavě a následnou výstavbou tamějšího Prioru a zbouráním „nejkrásnější nádražní budovy ve střední Evropě“ v Praze na Těšnově konče. Ty a jiné zásahy do jisté míry obstojí ve srovnání s vybagrováním jedné části centra věčného města. V této souvislosti je zajímavé, že Mussolini byl posedlý výstavbou údolních nádrží a hydroelektráren a stejně jako komunističtí pohlaváři bez milosti za tímto účelem vystěhovával vesnice i městečka.
Využití zmíněného bulváru však dodnes budí polemiky: urbanisté a architekti se přou, zda ji ponechat jako dopravní tepnu, či změnit v pěší zónu. Její přímé sousedství s antickým Římem z ní činí stálé jablko sváru architektů, archeologů a památkářů vůbec. Expozice tyto aspekty reflektuje a připomíná i další historické souvislosti a to, jak Řím odrážel politické záměry od italského obrození až po imperiální choutky Mussoliniho. Výstava je otevřena do 20. září v paláci Caffarelli.
