Vůbec poprvé se povedlo jako „genetický simulátor“ využít primáty.
Lidé s Huntingtonovou nemocí dnes nemají nadějné vyhlídky. První příznaky se objevují obvykle ve středním věku a od té chvíle zbývá pacientovi zhruba patnáct let života. Současná medicína si s touto chorobou neumí poradit ani není možné její vývoj zbrzdit. V moci lékařů je pouze zmírnit některé obtíže, které chorobu doprovázejí.
Huntingtonova nemoc se vyskytuje poměrně zřídka. Postihuje přibližně 60 až 80 lidí z milionu. Relativní vzácnost choroby je pro pacienty další špatnou zprávou, neboť komplikuje hledání účinných léčebných postupů.
Tato bariéra může padnout díky úspěchu genetiků z Yerkes National Primate Center v Atlantě. Tým vedený Anthonym Chanem dokázal upravit makaky tak, aby se u nich Huntingtonova nemoc projevila. Popis experimentu přeneslo poslední číslo specializovaného periodika Nature Genetics.
Huntingtonova nemoc je dědičná. Způsobuje ji porucha genu na čtvrtém chromozomu. Tento úsek genetické informace kóduje bílkovinu zvanou Huntingtin. Anthony Chan spolu s kolegy vložil gen způsobující Huntingtonovu nemoc do celkem 130 vajíček makaků. Spolu s ním dostali makaci rovněž gen způsobující fluoreskování. Díky němu je možno lehce zkontrolovat, zda se genetická manipulace zdařila. Oplodněná vejce pak byla implantována osmi samicím.
Z pěti narozených opic světélkovaly všechny. Tři byly postižené tak vážně, že brzy zemřely. Vykazovaly přitom podobné příznaky jako nemocní lidé.
Tento výsledek pokusy ospravedlňuje, i když je část veřejnosti vnímá jako kontroverzní. Již delší dobu se jako „genetické simulátory“ používají myši. Existují jedinci s uměle vyvolanou rakovinou, cukrovkou či s chorobami srdce. U vážných nemocí nervové soustavy je však potřeba studovat člověku příbuznější druh, než jsou hlodavci. Podle odborníků se dá v nejbližší době očekávat například vytvoření zvířecího modelu Alzheimerovy nemoci.
