Čtvrtek 7. července 2022, svátek má Bohuslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Muž, kterého nelze obejít

Česko

Dnes stoletý antropolog Claude Lévi-Strauss svou prací ovlivnil řadu vědních oborů a stal se živou legendou

Neuvěřitelných sta let se dnes dožívá francouzský antropolog Claude Lévi-Strauss. Vědec, jehož jméno se stalo synonymem strukturalismu. Muž, který svým dílem smazal hranice mezi exaktní vědou, krásnou literaturou, fantazií i uměním. Člověk, jenž tvořivě, s příslovečnou francouzskou elegancí a interdisciplinární zlotřilostí, překračoval hranice různých vědních oborů, aby vytvořil nové vědecké paradigma: „Svět podle Lévi-Strausse“. Svět strukturální antropologie. Svět indiánské mytologie. Svět, ve kterém vše prostupující vztahy fatálně určují osudy lidí i kultur.

Lévi-Strauss i jeho knihy jsou nadčasové. Jsou výzvou pro jeho oponenty i přívržence. Všichni totiž svorně přiznávají: Lévi-Strausse lze tvrdě kritizovat i láskyplně přijímat. Nelze jenom jediné. Obejít ho... Mladý muž na visuté hrazdě Na počátku našeho příběhu se setkáváme s Lévi-Straussem jako mladým mužem. Píše se rok 1932 a náš hrdina právě ukončil studium práv a filozofie na pařížské Sorboně a zahájil dráhu učitele na střední škole. Je v mírné depresi z toho, že by jeho život měl být redukován do stále se opakujících, stereotypních přednášek na předem stanovené středoškolské téma. Má pocit neukojené „neolitické inteligence“. Touhu jít dál a stejně jako dávní zemědělci vypalovat nové části džungle a proměnit ji v úrodnou půdu. Touhu neomezit svůj život na opakující se rutinní pedagogickou práci.

Možná právě proto v roce 1933 dychtivě přečetl knihu Roberta Lowieho Primitivní společnost (1920) a objevil tak americkou kulturní antropologii. Vědu, která studuje svět cizích kultur prostřednictvím terénního výzkumu, v jehož průběhu antropolog žije mezi členy studované společnosti a provádí zde dlouhodobé zúčastněné pozorování. Proto nezaváhal, když mu jeden z jeho bývalých vysokoškolských učitelů sociolog Célestin Bouglé nabídl, aby odjel do Brazílie a pomohl zajistit výuku na univerzitě v Sao Paulu.

Svůj antropologický sen si Lévi-Strauss ale splnil až v letech 1938 a 1939, kdy realizoval terénní výzkum indiánů v centrální Brazílii. Tuto cestu později sugestivně popsal v autobiografickém cestopise Smutné tropy (1955), který jej proslavil v širokých vrstvách laické veřejnosti. Důležitější ale bylo, že vědecké výsledky této expedice mu získaly úctu amerických antropologů a umožnily mu vstoupit do světa neomezených možností americké kulturní antropologie.

V průběhu druhé světové války Claude Lévi-Strauss působil na New School of Social Research v New Yorku, kde se stal součástí intelektuálního vrcholku vlny evropských emigrantů, mezi nimiž byli světoznámí vědci a umělci. A právě zde se jeho metodologická základna, tvořená filozofií a antropologií, změnila v trojúhelník, jehož vrchol vytvořila lingvistika.

V roce 1942 se totiž seznámil s jazykovědcem Romanem Jakobsonem, který mu odhalil sílu lingvistické metodologie. Spojení nespojitelného bylo dokončeno: Filozofie inspirovala Lévi-Strausse k hledání univerzální lidské přirozenosti. Antropologie mu poskytla empirická data o kulturní rozmanitosti lidstva. Lingvistika mu dala metodu a pomohla mu formulovat ústřední dogma strukturalismu - tezi, podle níž žádný prvek nemá smysl sám o sobě, ale nabývá jej tím, že vystupuje v opozici ve vztahu k jiným prvkům. Toto tvrzení, spojené s vírou v prioritu vztahů před prvky systému, se stalo jádrem strukturalismu. Muž, který se směje Po svém návratu do Francie v roce 1947 Lévi-Strauss zahájil vítězné tažení strukturalismu a sociální antropologie. V roce 1959 založil laboratoř sociální antropologie na College de France, ze které vybudoval jedno z nejvýznamnějších center světové antropologie. Manifestem Lévi-Straussova strukturalismu se stala kniha Strukturální antropologie (1958), následována pracemi Rasa a historie (1962), Totemismus dnes (1962) a Divoké myšlení (1962).

V průběhu 70. a 80. let tvořivě aplikoval metodologii strukturální antropologie na výklad indiánských mytologií. Výsledkem byl monumentální čtyřdílný vědecký a umělecký opus nazvaný Mythologica (1964 až 1971).

V něm Lévi-Strauss dovedl svoji teorii binárních kontrastů k dokonalosti. Na základě analýzy mnoha set indiánských mýtů dešifroval stovky opozic, které jsou různými variacemi na odvěké téma vztahu přírody a kultury. Vědci ale byli jeho strukturální interpretací světa mýtů fatálně „ztraceni v překladu“. Někteří fascinovaní či okouzlení, jiní šokovaní nebo pohoršení. Nikdo ale nevěděl, kde končí mýtus indiánů a začíná narace Lévi-Strausse. Navzdory protichůdným hodnocením tohoto díla se ale všichni shodli na tom, že strukturalismus jako metoda výkladu světa, má svůj význam. Píše se rok 1973 a nově zvolený člen Francouzské akademie věd Claude Lévi-Strauss se směje... Až budu starý muž... V roce 1982 odchází Lévi-Strauss do důchodu. Sice dále publikuje, ale stále více se stahuje do soukromí. Postmoderní svět jej děsí a unavuje. Všude kolem vidí narůstající zkázu, která ničí přírodu i zbytky jeho milovaných přírodních národů. Tuto situaci ale odmítá komentovat. A pokud ano, pak s lehkou nostalgií slovy: „Odpovědi na otázky, které mě celý život zajímaly, naleznete v mých knihách...“ Claude Lévi-Strauss žije...

Claude Lévi-Strauss

Francouzský antropolog a filozof (na snímku z roku 1949), významný představitel strukturalismu se narodil 28. 11. 1908 v Bruselu. Vystudoval práva i filozofii na Sorboně. Za svého pobytu v Brazílii, kde vyučoval, podnikl několik výzkumných expedic do Mato Grossa a okolí Amazonky. Svými pracemi o mýtech, příbuzenských strukturách a struktuře myšlení a jazyka ovlivnil celé generace nejen etnologů a antropologů, ale i filozofů, historiků a teoretiků literatury, kultury a umění.

O autorovi| Václav Soukup, Autor přednáší kulturologii a antropologii na FF UK v Praze vysokoškolský pedagog

Autor:

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...