Čtvrtek 26. května 2022, svátek má Filip
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Muž, který byl humorem živ

Česko

Ve věku 77 let včera v pražské Thomayerově nemocnici zemřel spisovatel a humorista Miloslav Švandrlík. Proslavil se především knihou Černí baroni, kde se smyslem pro tragickou grotesku vylíčil osudy příslušníků pomocných technických praporů (PTP) v padesátých letech.

PRAHA Miloslav Švandrlík se narodil v Praze roku 1932 a původně chtěl být hercem. Po skončení základní školy dva roky studoval na pedagogickém oddělení městské hudební školy v Praze. Rok pracoval jako pomocný dělník a posléze dva roky na DAMU, nejprve herectví, po půlroce přešel na režii. Přestup na FAMU se mu nezdařil, a proto nastoupil jako asistent režie u Vesnického divadla v Praze.

Po návratu z vojenské služby (u pomocného technického praporu – PTP – sloužil 26 měsíců – narukoval v říjnu 1953 a do civilu ho pustili v prosinci 1955) pracoval půl roku jako vychovatel korejských dětí. Od té doby se věnoval literární činnosti, zůstal na volné noze a živil se psaním povídek a fejetonů pro noviny a časopisy.

Černé barony aneb Válčili jsme za Čepičky napsal na základě vlastních zkušeností, a i když si zástupci PTP stěžovali, že služba v těchto složkách nebyla žádná opereta a že Švandrlík zlehčil často kruté a nelidské podmínky, kniha zůstává skvělým a sarkastickým výsměchem vojenské tuposti v totalitním státě. Román vznikl v období pražského jara, ale část nákladu šla do stoupy. Knihu, v níž sám autor vystupuje jako vojín Kefalín, po roce 1990 zfilmoval režisér Zdeněk Sirový. Jediný zdroj příjmů Dikobraz Ze Švandrlíka se po srpnové okupaci stala persona non grata a nesměl určitou dobu publikovat, s výjimkou Dikobrazu. Přispívání do tohoto humoristického časopisu bylo podle jeho slov po celá sedmdesátá léta jeho jediným živobytím.

Společně s Jiřím Wintrem-Nepraktou publikoval v Dikobrazu kreslené vtipy a společně také vystupovali na estrádách. Druhé doplněné vydání Černých baronů vyšlo až v roce 1990. O jejich hrdinech Švandrlík napsal několik volných pokračování, ale ta již neměla takový úspěch. Přesto Švandrlík zůstával žádaným humoristou, psal i pro děti a mládež, značné obliby dosáhly jeho Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka, které vycházely na pokračování v časopise Větrník, posléze vyšly i knižně.

Švandrlík měl rád bizarní zápletky a ve svých humoristických románech uměl uplatnit smysl pro komický detail. Mezi jeho tituly patřil například Krvavý Bill a Viola, kniha hororů z domácího, českého prostředí Drákulův švagr – v originálně pojatých děsivých historkách s ironickým podtextem pokračoval ještě v knihách Markýz de Sádlo a Hajlující upír.

Za dvacet let od roku 1989 Švandrlíkovi vyšla řada nových humoristických knížek, například Sexbomba na doplňkovou půjčku, Blanka, oběť sexuálního harašení; pokračoval i v příbězích Kopyta a Mňouka. Podle dalšího čtenáři oblíbeného Švandrlíkova románu, Doktor od jezera hrochů, natáčí právě film režisér Zdeněk Troška.

Autor:

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...