Dodnes není jasné, kdo a proč pustil Italskou ulicí od Mírového náměstí civilní nákladní automobil SPZ AB-15-06. Lidé dole neměli šanci na rychle se řítící vůz zareagovat a na nebezpečí je nemohl upozornit ani hluk, protože jeden ze sovětských tanků právě drtil barikádu vytvořenou z obráceného autobusu. Z kopce rozjetý vůz zabil čtyři a podle některých svědectví dokonce pět lidí, když je u restaurace Hajnovka na rohu Vinohradské třídy a Italské ulice přimáčkl k autobusu linky 135.
Mezi těmi, kteří zůstali na místě mrtví, byl i Milan Kadlec. Náraz mu roztrhl levou plíci a srdce, způsobil krvácení do dutiny hrudní a zlomil čtyři žebra a levou ruku.
Kadlecův otec, také zaměstnanec Dopravního podniku, začal syna, který se nevrátil z práce, večer hledat. Měl podezření, že mohl zamířit k rozhlasu, a proto se tam vypravil se svým známým Václavem Ševčíkem. Oba muži objevili nejdříve Kadlecovu zaparkovanou motorku. U bočního vchodu do rozhlasu se od zřízence dozvěděli, že v průběhu dne v okolí zemřelo několik osob. Pravdu zjistili na patologii na Albertově, kde objevili mrtvé tělo Milana Kadlece. „Mysleli jsme, že ho rozdrtil tank. O nějakém náklaďáku s uvolněnou brzdou jsem nic netušil. Milanův otec, který zemřel zhruba před dvaceti lety, se o tom autě do smrti nedozvěděl. Já sám to vím přes řadu svědků asi měsíc,“ řekl Ševčík LN.
Pohřeb proběhl v kostele svatého Matěje a díky letákům, které vyrobil a vylepil Václav Ševčík, na něj přišla celá řada lidí. Ševčík také navrhl výzdobu hrobu: kovovou lípu se zlomenou ratolestí, kterou pak svařil a vyrobil sám Kadlecův otec. V devadesátých letech hrob vyrabovali zloději a ukradli z něj mosaznou svítilnu ve tvaru plamene. Památku Milana Kadlece, stejně jako dalších padlých u rozhlasu, připomíná deska instalovaná na jeho budově.
