Dosavadní prezident Ivan Gašparovič je zkušený. V tom se shodují jak jeho příznivci, tak odpůrci. Ti druzí ovšem jeho „zkušenost“ interpretují spíše jako všehoschopnost.
Ve svých 27 letech vstoupil do KSČ, dnes ovšem tvrdí, že ho vedly dobré úmysly - zlákala ho prý atmosféra Pražského jara. Nestal se z něj sice normalizační funkcionář, neskončil ovšem ani v žádné kotelně. Jakožto vystudovaný právník pracoval na okresních a městských prokuraturách. Po pádu komunismu to dopracoval na generálního prokurátora rozpadajícího se Československa, neztratil se ovšem ani na nově osamostatněném Slovensku. Ba právě naopak.
Jeho strmou kariéru odstartovalo v roce 1992 zvolení předsedou Slovenské národní rady, v čele parlamentu pak stál i v letech 1994-1998. To vše v době autoritářského řízení země Vladimírem Mečiarem, jehož spojencem tehdy byl. Z tohoto období pochází i jeho slavná věta „Volajú mňa k tomu starému chujovi“ před nečekaně zapnutými mikrofony. Gašparovič se hájil, že tehdejšího prezidenta Kováče, o němž mluvil, nenazýval „chujem“, ale „ujem“ - tedy v původním slova smyslu strýčkem. Věřil mu ale málokdo. Později se však s Mečiarem rozešel a v roce 2004 jej porazil v prezidentských volbách.
