Středa 24. července 2024, svátek má Kristýna
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Muž, který zastavil kolonu tanků

Česko

  10:17
PRAHA - K rozhlasu šel Ladislav Řezníček 21. srpna 1968 ze Spořilova pěšky. Na místě mohl být podle svých slov zhruba v devět hodin dopoledne. Chvíli nato se sovětské tanky, které na místě hlídkovaly už od půl osmé, rozjely. Tehdy šestatřicetiletý hudební historik Řezníček chtěl kolonu zastavit, křikl na okolostojící, aby mu pomohli, a skočil pod první tank.

Ladislav Řezníček foto: Lidové noviny

K Řezníčkovi se v první chvíli nikdo nepřidal a tank podle jeho slov zastavil až kousek před ním. „Důstojník na tanku zavelel, tank zastavil a v tu chvíli se vyhrnuli lidé, začali diskutovat, a on už nemohl dál,“ vzpomíná Řezníček.



Lidové noviny dnes exkluzivně přinášejí
108 jmen a příběhů obětí okupace od
srpna do konce roku 1968


Tanky podle něj zůstaly na místě nejméně několik desítek minut. „V tu chvíli ale někdo zapálil nádrž na jednom tanku a Rusové začali střílet do vzduchu. Tanky se pak daly do pohybu, odsunuly barikádu z tramvaje a rozjely se k Václavskému náměstí,“ pokračuje.

Takových příběhů se v srpnu 1968 udály desítky. Ten Řezníčkův se liší v tom, že je zachycený hned na několika fotografiích. Nejdříve se Řezníček poznal na snímku neznámého autora, který vyšel už v srpnu 1968 v mimořádném čísle časopisu Mladý svět. Leží na něm sám na zemi a kolem postává hlouček protestujících lidí a několik okupačních vojáků. Další celosvětově proslulé snímky pořídil fotograf Josef Koudelka. Na jeho fotografiích už Řezníček stojí obklopený davem lidí a opírá se o předek sovětského tanku.

Ladislav Řezníček incident u rozhlasu přežil
Dalších šestnáct lidí však takové štěstí nemělo.Přesně zrekonstruovat události, které se 21. srpna seběhly na Vinohradech u rozhlasu, dnes již podle historika Lukáše Cvrčka nejde. „Jednotlivá svědectví se po 40 letech samozřejmě výrazně liší,“ vysvětluje historik.

Spolehlivě se ví, že Sověti byli u rozhlasu asi v půl osmé ráno. Tanky se proti lidem opakovaně rozjížděly. Demonstranti jim ale bránili v pohybu vlastními těly i budováním improvizovaných barikád z tramvají a autobusů.

Někdy okolo poledne začaly některé tanky hořet. Demonstranti jim totiž proráželi barely s palivem na korbách. Okupanti zase stříleli do vzduchu a do okolních domů. Nakonec se tanky rozjely proti barikádám a svou vahou je rozdrtily a smetly.

Celkem podle Cvrčka u rozhlasu zemřelo 16 lidí. Zhruba polovinu zabily sovětské kulky. Čtyři demonstranti zemřeli poté, co explodoval Sověty opuštěný tank. Další čtyři, a podle některých svědectví dokonce pět lidí, rozdrtilo nákladní auto, které z dosud nevysvětlených příčin někdo pustil dolů z kopce Italskou ulicí.