Ministerstvo spravedlnosti už muži dříve vyplatilo za nezákonné stíhání a vazbu dalších zhruba 870 000 korun. Šrytr se od státu celkově domáhal přibližně 3,3 milionu.
Stíny 20 let staré vraždy bosse podsvětí Běly. Bodyguard kvůli ní byl přes rok ve vazbě, teď chce peníze |
Odvolací senát ve čtvrtek mírně zvýšil částku, kterou Šrytrovi obvodní soud původně přiznal za každý den prožitý ve vazbě, a to z 800 korun na 1000. Muž strávil ve vazební cele 455 dní. „Tam bylo odvolání důvodné. Částka za dlouhotrvající vazbu, která byla vykonávána v souvislosti s velmi závažným trestným činem, by měla být vyšší,“ konstatovala soudkyně Irena Nosková.
Zbytek přiznané částky tvoří náklady, které Šrytr vynaložil na právní zastoupení ve své trestní kauze. Soud nevyhověl mužovu požadavku na 1,4 milionu korun za způsobenou nemajetkovou újmu.
Šrytr ve čtvrtek k soudu nedorazil. Zastupoval ho právník Petr Hron, který byl nespokojený s tím, že se klient právě za nemajetkovou újmu nedomohl více peněz. „Pan Šrytr byl nezákonně stíhán a hrozilo mu doživotí. Za toto stíhání dostal od ministerstva spravedlnosti 105 000 korun. S tím by asi nebyl spokojený nikdo. Částky, které tu ve čtvrtek zazněly, jsou spíše směšné,“ komentoval rozsudek.
Hron doplnil, že vedle 105 000 korun za stíhání vyplatilo ministerstvo Šrytrovi dobrovolně 364 000 korun za vazbu a 402 000 korun jako ztrátu na výdělku za dobu trvání vazby. Zbytku svých požadavků se pak Šrytr domáhal soudně.
Soud propustil z vazby Šrytra obžalovaného z vraždy bosse podsvětí |
Advokátovi vadilo také to, že soudy neuznaly požadavek na náhradu právních porad ve vazební věznici ve výši 275 000 Kč. Tvrdil, že Šrytrovi tři právníci se s mužem za mřížemi radili celkem 82krát, přičemž každá z porad trvala přes hodinu, takže podléhá vyúčtování podle advokátního tarifu. To se ovšem nepodařilo prokázat.
Ministerstvo spravedlnosti loni vyplatilo na náhradě škody vzniklé při výkonu veřejné moci celkem 183,6 milionu korun. Z toho sto milionů uhradilo dobrovolně, o zbytek se museli pozůstalí soudit. Průměrná mimosoudně přiznaná náhrada činila 83 000 Kč, soudně vymožená náhrada pak 144 000. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. „Částky odškodnění přesahující milion jsou zcela výjimečné, v řádu jednotek či maximálně nízkých desítek případů ročně,“ dodal.
Bělu zastřelilo v roce 1996 ozbrojené komando v jeho domě v Úvalech u Prahy. Policie případ vraždy nadvakrát odložila jako nevyřešený. Poté policejní tým Tempus v roce 2016 jen několik týdnů před promlčením činu zadržel Šrytra a Slováka Jána Kaca.
Hájil Šrytra i Pitra, teď chtěl soudit. Advokáta Šímu nakonec ministerstvo vyřadilo z výběru |
Mužům, kteří vinu odmítali, hrozilo až 15 let vězení nebo výjimečný trest. Soud je v roce 2017 zprostil viny poté, co klíčová svědkyně z místa činu změnila výpověď, kterou muže původně usvědčovala. Osvobození nakonec kvůli nedostatečným důkazům navrhovala i státní zástupkyně.
Detektivy z týmu Tempus prověřovala kvůli Šrytrově případu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Podezření, že ovlivňovali svědky, se ale neprokázalo.V komandu, které Bělu zavraždilo výstřely ze samopalu, bylo nejméně pět lidí. Podle tvrzení pozůstalých si pachatelé z domu odnesli 12 milionů korun a šperky. Šrytr s Kacem u soudu tvrdili, že zájem na likvidaci Běly mohli mít jeho příbuzní, nejbližší okolí nebo arménská mafie. V médiích se dříve objevily i spekulace, že za vraždou stál kontroverzní podnikatel František Mrázek, který byl zavražděn o deset let později.
