Neřešitelný problém budou možná za několik desítek let řešit tuzemská muzea. Nemají dostatek peněz na historické unikáty ani exponáty přibližující dnešní dobu.
BRNO Nejvýznamnější moravská muzea stojí před zásadním problémem: jak doplňovat své sbírky. Na nákup nemají dostatek peněz a často jejich sbírky zachraňují dary či smrt lidí, kteří umírají bez dědiců.
Například brněnské technické muzeum nyní převzalo automobil Škoda Spartak, jehož majitel zemřel a zanechal po sobě kromě vozu i sérii náhradních dílů. „V krátké době je to druhá takzvaná odúmrť. Nutno ale říci, že právě u sbírek aut se najdou i lidé, kteří jsou ochotni své vozidlo muzeu věnovat,“ říká kurátorka Sylvie Dyková. Nedávno darem získali Trabant 601. Jiné fondy ale takové štěstí nemají.
Nedostatek peněz na nové akvizice trápí i Moravskou galerii v Brně. „Koncepčně se tím na úrovni resortu nikdo nezabývá. Jde o jeden z mála problémů, které z principu nemůžeme vyřešit vlastními silami,“ upozornil ředitel Marek Pokorný. V posledních třech letech Moravská galerie nakoupila sbírkové předměty za 1,2 až 1,7 milionu korun ročně. Zásadní část přitom pochází z mimořádných dotací, o které galerie žádá ministerstvo kultury na doporučení nákupní komise. „Většinu přírůstků tvoří dary, nejčastěji přímo od autorů nebo jejich dědiců.
Naposledy jsme takto získali pozůstalost fotografa Václava Ryčla,“ doplnila Simona Juračková z galerie. Významným mecenášem byl také například nedávno zesnulý brněnský galerista Karel Tutch, který galerii věnoval několik souborů současného umění.
Náměstek ředitele Technického muzea Ivo Štěpánek ale připomíná, že na dary, odkazy muzeu či odúmrť spoléhat nelze. „Každoročně se snažíme určitou částku vyčlenit na doplnění sbírek. Jenomže nejde jen o to věc koupit, ale také ji uvést do původního stavu a starat se o ni,“ poznamenal. Jejich muzeum přitom pečuje i o velké dopravní prostředky či vojenské památky.
Souhlasí i ředitel Moravského zemského muzea Petr Šuleř. „Co jsem ve funkci, jsem odúmrť zažil tak dvakrát a dědictví řekněme několikrát,“ shrnul patnáct let v čele instituce Šuleř. Peníze na rozšiřování sbírek muzeu chybí. „Z našeho rozpočtu můžeme vyčlenit asi dvě stě tisíc korun ročně, což je málo -optimální by bylo tak pětkrát více. Pětadevadesát procent nových sbírkových předmětů tak získáváme díky vlastní vědecké činnosti, například archeologické,“ doplnil. Ve výjimečných případech může muzeum žádat o dotaci ministerstvo kultury. Před časem tak dostalo několikamilionovou sumu na odkup unikátní archeologické sbírky Františka Vildomce, peníze ze stejného zdroje pomáhají rozšiřovat i řadu loutek moravské větve rodu Kopeckých.
Ve složité situaci jsou také památkáři, kteří musejí pro každé doplnění sbírek absolvovat složité jednání. Nyní svedli opakovaně boj, aby mohli v zahraničních aukcích nakoupit původní předměty, které na konci války ze svých moravských zámků odvezli Lichtenštejnové. „Důležité je, že se objevují mecenáši, kteří jsou ochotni pomoci,“ zdůraznila památkářka Marta Sedláková, která se zúčastnila hned několika dražeb. Tam, kde již oni neměli peníze z mimořádného příspěvku ministerstva kultury, pomohli soukromníci. A ti většinou předměty půjčili na původní místa, takže například Vinné sklepy Valtice tak pomohly doplnit interiéry tamního zámku.
Muzejníci i památkáři se přitom shodují, že by jim pomohly i nabídky lidí, kteří chtějí zajímavé předměty vyhodit. Mnohé z nich, pokud nejsou v dezolátním stavu, mohou jejich sbírky doplnit.
***
Důležité je, že se objevují mecenáši, kteří jsou ochotni pomoci
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
