ROZCESTNÍK
V deníku Wall Street Journal mají 14. srpna rozhovor s ředitelem Googlu Ericem Schmidtem a na jednom místě i otrlý tazatel Holman Jenkins cítí potřebu podotknout, že je to strašidelné. Ptá se Schmidta, čím se bude Google živit – až ho nebude živit googlování. „Čím dál víc hledání se provádí za vás, aniž vyťukáte dotaz. Myslím, že většina lidí nechce, aby jim Google odpovídal na otázky; chtějí, aby jim říkal, co mají dělat.“
Google už nasbíral o lidech tolik informací, že „zhruba víme, kdo jste, oč se zajímáte a kdo jsou vaši přátelé“. O těch, kdo mají internet v mobilu, Google ví, kde přibližně jsou. Teď je firma už jen kousek od ovládnutí kouzla novin – tedy jejich schopnosti překvapovat vás informacemi, o nichž jste ani nevěděli, že byste je vlastně chtěli vědět. (Schmidt pro to používá obtížně přeložitelné anglické slovo serendipity, šťastná náhoda, kouzlo překvapivých souvislostí: „To se dá nyní vypočítat, můžeme to vytvářet elektronicky.“) Technologie bude tak dobrá, že „bude pro lidi obtížné, aby sledovali či konzumovali něco, co pro ně nebylo v jistém smyslu ušito na míru“. Když se vám to nebude líbit, od Googlu odejdete. Jenže – dodává Jenkins – to není snadné, když máte tisíce fotek na albu Picassa, elektronickou poštu nahromaděnou za deset let v Gmailu nebo ve firmě používáte Google Docs.
„Společnost podle mě zatím nechápe, co nastává, pokud je všechno dostupné, poznatelné a zaznamenávané,“ říká Schmidt. Takže třeba předpovídá (a asi to myslí vážně, píše Jenkins), že každý člověk bude mít při dosažení 18 let právo změnit si jméno, aby setřásl mladické nerozvážnosti zaznamenané na společenských sítích.
*** V deníku Gazeta Wyborcza se polský historik Grzegorz Nowik (na webu zveřejněno 15. srpna) zabývá 90. výročím slavného vítězství Poláků nad Sověty.
Jak známo, při „zázraku nad Vislou“ (13. – 25. srpna 1920) vojska pod velením Józefa Piłsudského zastavila před Varšavou početně silnější Rudou armádu, vedenou generálem Tuchačevským. Dodnes není snadné říct, čí vinou Sověti prohráli. Vinou Tuchačevského? Nebo vinou komisaře Stalina, který svévolně odvelel Buďonného jízdu k operaci na Ukrajině? „Spor ukončil až Stalin v roce 1937 popravou ostatních účastníků diskuse,“ říká Nowik.
On sám dochází ve své právě vydané knize o polské rádiorozvědce (Rozszyfrowano »Rewolucję«) k závěru, že viníkem byl sám sovětský vůdce Vladimír Iljič Lenin. V polovině července 1920 usoudil, že Poláci jsou vyčerpáni válkou a Sověti „by je sfoukli i ve spodkách a láptích“ – a vytyčil útok přes Varšavu až na Berlín a Paříž.
*** Tak chlapi, abyste neřekli, že tahle rubrika pro vás jakživo nic neudělá! začíná Kevin Lewis v bostonské intelektuální příloze Ideas svůj výběr studií ze společenských věd.
Takže: mezinárodní výzkumný tým potvrdil, že pro ženy je červená barva u mužského oblečení sexuálně nejatraktivnější. Vědci to zjistili srovnáním s bílou, šedou, zelenou a modrou. Červená vysílá zřejmě podprahový signál o vyšším postavení samce. (Pro zájemce o červenou barvu: viz Andrew Elliot a kol., „Red, Rank and Romance in Women Viewing Men“, Journal of Experimental Psychology, srpen 2010.) *** Německý Spiegel přináší rozhovor s klimatologem Hansem Joachimem Schellnhuberem. Globální změna klimatu pochopitelně probíhá a samozřejmě k ní přispívá lidstvo (to říká i puncovaný skeptik Bjorn Lomborg); podstatnější otázka zní, co s tím.
„Ruský premiér Vladimir Putin mi na konferenci v Moskvě řekl na rovinu: Na globální oteplení se těšíme. Nebudeme muset tolik topit, naše flotila bude na moři bez ledu snáz manévrovat a budeme mít úrodnější půdu,“ říká Schellnhuber. Jenže sucho se projevuje i požáry, jak už ví i Putin.
Spiegel: Neměli by klimatologové otevřeně říkat, že při předvídání budoucích důsledků tápou v temnotách? Schellnhuber: „Ano. Ale na druhé straně, chceme podstoupit planetární experiment s nejistým výsledkem? (...) Politici a společnost chtějí co nejjednoznačnější odpovědi. Když jim je nedáváme, přestávají poslouchat: Neobtěžujte s modely a protimodely, dejte vědět, až budete mít odpovědi.“ *** Časopis Týždeň mluvil s předsedou „internetové“ strany Sloboda a Solidarita (a teď už i šéfem parlamentu) Richardem Sulíkem. Rozhovor není příliš dobrý, narážky na domácí události se ani nesnaží cizincům objasňovat; ale Sulík v něm boduje.
V kostce jde o to, že jeho SaS po volbách připomínala svou nezkušeností a nepředvídatelností Věci veřejné. „Možno to vyzeralo ako neštandardné a chaotické, a ono to také aj bolo,“ říká Sulík.
Na Slovensku vznikla letní aféra z toho, že si zaletěl soukromým letadlem na večeři do Salzburgu. „No pozrite sa: Moje ročné príjmy sú okolo 150 tisíc eur ročne. Dvadsaťtisíc mám z dividend, 80 tisíc z predaja firmy (...) a do 50 tisíc je plat predsedu NR SR. Tak ak zarábam ročne 150 tisíc eur, prečo si myslíte, že nemôžem dať za jeden výlet 700 eur?“ Upřímnost toho člověka má cosi do sebe.
***
„Ruský premiér Putin mi řekl na rovinu: Na globální oteplení se těšíme. Nebudeme muset tolik topit, budeme mít úrodnější půdu a naše flotila bude na moři bez ledu snáz manévrovat.“
