„Nedávno jsme se obrátili na ministerstvo s žádostí o odškodnění za nezákonné trestní stíhání klienta, odpověď jsme přitom místo zákonem stanoveném půlroce dostali až po 14 měsících. To by už byl nárok promlčen. Pochopitelně jsme se tedy mezitím museli obrátit na soud,“ popisuje jeden z mnoha aktuálních případů advokát David Zahumenský z Brna, který se problematikou soudních průtahů a jejich následném odškodňování zabývá již několik let.
Soudní průtahy počesku. Co stihnou v Náchodě za 126 dní, trvá v Ústí skoro o dva roky déle |
Ministerstvo, které nestíhá žádosti o finanční satisfakci včas vyřizovat, tak samo způsobuje žalovatelné průtahy.
Nejdřív ministerstvo, pak soud
Ročně ministerstvo vyřizuje zhruba čtyři tisíce žádostí o odškodnění. Úspěšnost je však nízká. „Podle vyjádření samotného ministerstva byl roce 2016 počet věcí vyřízených po zákonem stanovené půlroční lhůtě mezi 38 až 51 procenty,“ říká Zahumenský. To znamená, že až v polovině případů ministerstvo nestíhá v zákonné lhůtě nároky prošetřit žadatelů o odškodnění.
Problematický a zdlouhavý proces funguje následovně: žádost kvůli soudním průtahům musí občan u ministerstva spravedlnosti podat během probíhajícího řízení nebo nejpozději do šesti měsíců od jeho skončení. Pokud občan lhůtu nestihne, nárok na odškodné mu zaniká. Ten musí každý žadatel nejprve půl roku uplatňovat na ministerstvu spravedlnosti. Teprve až poté se může obrátit se na soud s tím, že mu ministerstvo nevyhovělo.
  |
Zahumenský, který se s tímto problémem často setkává u svých klientů, absurditu v české justici ostře kritizuje. Nově i kvůli tomu, že ti, kteří se podobně jako jeho klienti ocitli v nejistotě kvůli soudním průtahům a kteří se rozhodli bránit žalobou, musí nyní uhradit dva tisíce. Poplatek za podání žaloby proti státu sněmovna schválila v polovině července i přes odlišný názor ústavněprávního výboru.
V dolní komoře parlamentu jej prosadil ministr Robert Pelikán (ANO) navzdory tomu, že vláda ještě před dvěma lety tvrdila, že takový poplatek zavádět nebude.
Odškodné od ministerstva
|
Argumentem pro zavedení soudního poplatku je podle ministerstva zbytečně velký počet žalob na náhradu škody vůči státu.
„Problém takových žalob spočívá ve skutečnosti, že některé osoby zneužívají stávající systém osvobozený od soudního poplatku k podávání vysokého množství žalob, z nichž každá musí být zpravidla řešena v samostatném řízení. Tento stav zatěžuje soudní soustavu jako celek a působí průtahy při rozhodování o skutečně důvodných nárocích,“ vysvětluje pro server Lidovky.cz mluvčí ministerstva spravedlnosti Jakub Říman.
Poplatek je podle něj v takové výši, že nemůže odradit od podání odůvodněné žaloby. „Je však dostatečně vysoký, aby předešel zmnožování kverulantských žalob jednotlivců. K tomu navíc platí, že úspěšnému žalobci má být poplatek na základě rozhodnutí o nákladech řízení nahrazen,“ sdělil dál mluvčí.
Již v dřívějším rozhovoru pro Hospodářské noviny i ministr Pelikán na otázku, jestli dvoutisícový poplatek pomůže snížit počet žalob, odpověděl: „Věříme, že je to jedna z věcí, které by počet nesmyslných žalob mohly snížit. O kolik, to uvidíme. Ten poplatek není velký, takže by měl odfiltrovat jen ty úplné kverulanty.“
Zdvojené průtahy? Paradox nezmizel. Pořád nestíháme, přiznává Pelikánův resort |
Zahumenský však na problematiku pohlíží jinak. Podle něj se dotkne především těch, kteří bojují se soudními průtahy. „Soudní poplatek je obhajován tím, že k soudu přicházejí nesmyslné žaloby. Je ale potřeba vzít do úvahy, že se jedná o žaloby v případech, kdy stát již něco udělal špatně. Teprve v důsledku pochybení státu se lidé obracejí na soudy a domáhají se odškodnění,“ řekl advokát.
„Považuji za nesmírně nešťastné, aby se soudní poplatek z žalob proti státu zaváděl v době, kdy jsou lidé fakticky nuceni žaloby podávat pouze proto, že ministerstvo nedodržuje zákonem stanovou lhůtu. Navíc si myslím, že žádné ‚kverulanty‘ soudní poplatek ve výši dvou tisíc neodradí a opět to budou pouze běžní lidé, kteří budou muset vynakládat další peníze, aby se domohli náhrady újmy, kterou jim stát způsobil,“ vysvětluje Zahumenský, proč kritizuje ministerstvo.
Garantováno ústavou
Současné argumenty Pelikánova resortu jsou navíc patrně v rozporu s tím, co lidem zaručuje ústava. Listina základních práv a svobod zaručuje každému právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti, a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Tedy právo na soudní řízení přiměřené délky. Ostatně to bylo podle Zahumenského důvodem, proč byly dosud žaloby osvobozeny od poplatku.
Průtahy v resortu kritizovala již dříve i prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Považuje ji za projev toho, že „ministerstvo spravedlnosti nezvládá plnit své kompetence a je třeba, aby některé předalo orgánu reprezentujícímu soudnictví“.
Chybějící subjekt by měl podle ní navenek vystupovat jako legitimní zástupce soudní moci - sledoval by chod soudů, vyhodnotil by jejich potřeby a nedostatky. „Konkrétní podoba, složení a pravomoci mohou být různé,“ upřesnila svou ideu.
Ministerstvo spravedlnosti se však hájí s tím, že se situace již mírně zlepšila. I díky personálnímu posílení odboru odškodňování. „V současné době již v návaznosti na personální posílení příslušného útvaru počet déle vyřizovaných případů ostatního odškodnění mírně klesá, zatímco u případů satisfakce za délku řízení se dosavadní růstový trend zatím nedaří zvrátit,“ sdělila Martina Stašková z tiskového oddělení Pelikánova ministerstva.
