NEW YORK (od zpravodajky LN v USA) Nová sezona slavné NHL odstartovala o víkendu dvěma zápasy v Londýně, její start na severoamerickém kontinentě je pak naplánován na dnešek. K velkým favoritům na zisk Stanley Cupu tentokrát patří i New York Rangers v čele s Jaromírem Jágrem (35). A kapitán newyorského týmu bere novou výzvu vážně. Když už byli po pondělním tréninku všichni jeho spoluhráči dávno v kabině, Jágr zůstal na ledě ještě o hodinu déle. Znovu a znovu ukazoval mladému ruskému útočníkovi Artemu Anisimovi, jak správně střílet. Pak přijel na střídačku a směrem k přihlížejícím novinářům prohodil: „Neumí střílet. Ale když jsem přišel do NHL, tak jsem to taky neuměl. Po trénincích mě to učil Mario,“ zmínil legendárního Lemieuxe. Teď je v podobné pozici sám.
* LN NHL letos odstartovala v Londýně. Jak se na tenhle nový trend díváte?
Samozřejmě to NHL zkouší. Chtěli se prosadit do Japonska, kde jsou peníze. Teď chtějí do Evropy, aby se tam hokej ještě víc zpopularizoval. V Evropě je sportem číslo jedna fotbal, hokej je populární v několika zemích, ale ne v celé Evropě. NHL se snaží prosadit se i mimo Severní Ameriku.
* LN Jednou z možností je, že NHL začne příští rok v Praze. A vy osobně se o naplnění této myšlenky výrazně snažíte...
Já si myslím, že v Praze to bude, jen záleží na tom, jaká mužstva tam přijedou. Určitě je daleko složitější dostat do Prahy New York Rangers než nějaké jiné týmy. Pokrýt zápas finančně nebo vyrovnat tu ztrátu za jeden zápas, který tady neodehrají, je asi ten největší problém. Jinak samozřejmě náš manažer je tomu nakloněný a má hrozně moc rád Evropu, a hlavně Česko. Pokud by se finance nějak daly sehnat, tak by to bylo bez problémů. Ale opakuji, bude to daleko těžší než pozvat jiné týmy.
* LN Už se začínáte těšit?
Určitě by bylo hezké si na konci kariéry zahrát v Praze zápas NHL. Myslím, že i diváci by se rádi přišli podívat. Je to něco nového a bylo by to poprvé, kdy by se taková akce konala. A když je něco poprvé, tak je to zajímavé. Ale je prostě těžké zařídit, aby přijeli New York Rangers...
* LN Od dob, kdy jste hrál v Pittsburghu s Mariem Lemieuxem, jste znovu v týmu, který má šanci na Stanley Cup. Je svazující být pod tak silným tlakem?
To, že novináři někoho pasují na favorita nebo že o tom lidi mluví, neznamená, že budeme hrát dobře. Všechno záleží na nás. Myslím, že máme kvalitnější mužstvo, než jsme měli. Moc dobře ale všichni víme, že jen ve jménech to není. Důležité je, aby se utvořila dobrá parta a každý věděl, co má hrát a za co hraje. Potom se dá s mužstvem něco udělat. Pokud se hráči nedokážou sehrát nebo ta sehranost jednotlivých pětek nebude taková, aby to jednotlivcům vyhovovalo a podávali nejlepší výkony, tak ani s těmi nejlepšími jmény se nikam nedostaneš.
* LN Jak se tedy váš tým zatím sehrává?
Lidé, kteří si mysleli, že přijdeme na led a budeme vyhrávat každý zápas, se mohli přesvědčit, že to tak nebude. Vezme nám čas se sehrát, a nejenom to, musí se najít správná kombinace pětek, aby si hráči vyhovovali a mohli podávat svoje maximum. Na trenérovi pak zůstane tahle těžká práce, aby našel typy hráčů, kteří k sobě sedí a dokážou si maximálně vyhovět. A mimochodem, sice jsme získali nějaké posily, ale na druhou stranu jsme pár dobrých hráčů ztratili.
* LN Po odchodu Nylandera se mluvilo o tom, že letní posila Scott Gomez se stane centrem ve vaší lajně. Zkuste oba porovnat.
Jsou to úplně jiné typy. Každý má svoje plus a minus. Oba jsou kvalitní hráči, ale hrají rozdílným stylem. Důležité bude najít společnou notu, aby hráči věděli, co jeden od druhého může čekat, když přijde kritická situace. Hokej je tak rychlý, že někdy spoluhráče ani nevidíte, ale víte, že by měl na určitém místě být. Jde o to, být sehraní a vědět, v jakých pozicích se asi ten druhý pohybuje. Tohle ale vezme čas, protože když se hráči neznají, tak podobným stylem hrát nemůžou.
Pokračování na straně 21
Jágr: Myslím, že NHL v Praze bude
Nový ročník NHL začíná už dnes, Jágrův tým patří mezi největší favority na zisk Stanley Cupu
Dokončení ze strany 24
* LN V týmu máte dost českých spoluhráčů. Henrik Lundqvist dokonce říkal, že snad ještě nikdy neviděl, aby se tolik lidí najednou smálo. Je to snad i jistý relax zavtipkovat si česky?
Samozřejmě to pomůže. Člověk se cítí, jako kdyby hrál doma v Česku. Je tady spousta srandistů, co mají rádi legraci. A to i Američanů. Takže tu máme legraci i v angličtině.
* LN Nedávno jste absolvovali cvičení na vojenské akademii ve West Pointu. Šlo snad o opravdový vojenský trénink?
Poprvé jsme to dělali před dvěma lety a řekl bych, že letos to bylo fyzicky daleko náročnější. Cvičení taky trvalo dýl. Teď jsme tam byli asi pět hodin, během kterých jsme se plazili bahnem, šli do vody. Musíš být furt ve střehu, protože po tobě pořád někdo střílí. Člověk, který tohle nikdy nedělal, si to nedokáže představit. Ale pud sebezáchovy, jako aby tě netrefili nebo abys přežil, je v takových situacích tak silný, že ti prostě některý věci nevadí. Jestli si roztrhneš nohu nebo ti teče krev, prostě neřešíš. Tlačí tě to dopředu.
* LN Takže je to zřejmě částečně i mentální trénink...
I když jsi hrozně unavený, tak tu únavu necítíš. Je ti jedno, jestli skočíš po krk do bahna, protože tam skočí všichni. Je zajímavý, kde až je ta hranice lidských možností.
* LN Pomohlo vám cvičení i jinak než coby normální trénink?
Určitě. Tam totiž zjistíš, že když jsi totálně vyčerpanej a hotovej a za normální situace by sis odpočinul, tak tam musíš. Organismus zapne na další stupeň a najednou zjistíš, že jestli sis myslel, že jsi unavený, tak to vlastně nic nebylo. Zjistíš taky, že organismus má hrozný rezervy. To je důležitý vědět, když nastane kritická situace. I když si myslíš, že nastal konec, tak konec určitě není. Tyhle věci ale poznáš, až když se do té situace dostaneš. A ten výcvik nás tam dostal.
* LN Jak přesně probíhal?
Byli jsme tam asi od sedmi do jedný v noci. Dělali jsme pět cvičení. Jedno trvá půl hodiny a je hrozně fyzicky náročný. Normálně bych třeba nevydržel ani jedno. Jenže vojáci na tebe řvou, nemáš na výběr. Jdou ostatní a ty nemůžeš zůstat pozadu. Je to zajímavý. Nejsem velkým zastáncem těchhle věcí, radši bych si lehnul. (směje se) Ale určitě to pomůže.
* LN Váš kamarád Petr Nedvěd říkal, že se mu po návratu domů bude po New Yorku stýskat. Taky už máte k tomuhle městu tak silný vztah?
Na to, abys opravdu docenil New York, k tomu potřebuješ hodně času. Někam odjet, zase se vrátit a napotřetí možná oceníš výhody tohohle místa. Abych byl upřímný, tak když jsem sem přijel s jinými mužstvy, tak se mi tu moc nelíbilo. Všude fronty, zácpy, miliardy lidí na ulicích, nevíš, kam máš jít. Na druhou stranu to má něco do sebe. Energie lidí a ty vymoženosti... Ale to je jako s tím tělem. Když si myslíš, že jsi ztracený, tak se objeví něco, co ti to nahradí. Když si myslíš, že jsi něco vyčerpal, tak se objeví cosi nového. Když sem člověk přijde poprvé, tak je jakoby ztracený. Když je tu ale dýl, tak zjistí, že avenues jsou od západu k východu od jedničky do dvanáctky a streets od severu na jih od jedničky do stovky. Je to jednoduchý, nemusíš si pamatovat jména ulic.
* LN Přišel jste už New Yorku na chuť?
Určitě to je lepší než dřív. Člověk si musí najít ty věci, které potřebuje. Když jsi profesionální hokejista, tak si ty věci ale nesmíš oblíbit natolik, aby tě někam nestáhly. Musíš je brát jako určitý bonus, který město nabízí.
* LN Za jakou zábavou nejraději míříte?
Nejčastěji jsem tu chodil na basketbal. Basketbalová sezona začíná i končí skoro jako hokejová. Americký fotbal se hraje většinou v neděli, ale to my tu většinou nejsme. Takže je těžký najít si na něj čas. Pro mě je daleko lepší dívat se v televizi. Baseball zase začíná, když nám sezona končí...
* LN Máte rád klid, ale ten Manhattan zrovna moc nenabízí, ne?
Já to mám bez problémů. Bydlím dost vysoko a hodně na kraji, takže nic neslyším. (smích)
* LN Jak se vám líbil Pittsburgh, kde jste žil jedenáct let?
Pittsburgh byl zajímavý tím, že tam lidi hrozně zajímal sport. V New Yorku je spousta jiné zábavy a sport tu není tak sledovaný jako jinde.
* LN Nelitujete, že jste nežil v Kanadě, kde lidi hokej zbožňují?
Možná, že by se mi to líbilo, když jsem byl mladý. Když ještě člověk má rád, že ho lidi poznávají a že je populární. Když je člověk starší a má tohle všechno za sebou, tak je rád, že si v klidu odehraje zápas a zamíří domů. A žije si svůj pokud možno klidný život...
