Sobota 2. července 2022, svátek má Patricie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Myslivcům vědecké poznatky nevoní

Česko

Při exkurzi do lesa se střetly závěry výzkumných studií s názory mužů v zelených kamizolách

Máme zvěř střílet z vrtulníků nebo hubit otráveným zrním? ptá se řečnicky Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty. V mikrobusu, kterým s dalšími novináři mířím do lesního závodu Dobříš, znějí jeho slova zvlášť pateticky. „Ekologičtí aktivisti by nás určitě kritizovali,“ dodává Kostečka.

Právě Hnutí Duha podle slov Jiřího Šilhy, pracovníka pověřeného v myslivecké jednotě stykem s médii, rozpoutalo kontroverzní dezinformační kampaň, když použilo zprávu Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů, že spárkatá zvěř je přemnožena a škodí lesním porostům.

Exkurzi pod názvem „Pojďme se podívat do lesa“ uspořádala jednota coby protiakci vůči kampani. Když míjíme rozlehlé pole se skupinou srnek, nabídne Kostečka poznatek, že srnčí se v zemědělské krajině chová jako antilopy na afrických savanách. Několik jedinců hlídá, ostatní se pasou. Návrh, aby myslivci považovali tento fakt za výzvu a zkusili se přiblížit na dostřel plížením, vzbudí u jednatele pouze údiv.

Poněkud bezradně pak působí, když vysvětluje, jak málo členů má myslivecká jednota, takže snížit stavy spárkaté zvěře vlastně nedokáže. Jedním dechem ovšem dodává, že o přemnožení jelení, srnčí, daňčí a mufloní zvěře nemůže být ani řeč. Počty těchto druhů zvířat myslivci jen odhadují podle stop a pozorováním. Ve volné přírodě úkol prakticky nesplnitelný. Podle Kostečky nejsou přesná čísla k dispozici. Přesto jsou zástupci jednoty přesvědčeni, že množství spárkaté zvěře je přiměřené.

„V letech 2001 až 2005 vzrostly její stavy téměř o dvacet procent, odlov však za tímto nárůstem zaostává. Lov jelení, srnčí a dančí zvěře vzrostl jen o sedm procent, a muflona dokonce o šest procent poklesl,“ kontruje jednateli myslivců Vladimír Zatloukal z Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů v Jílovém u Prahy, který se exkurze rovněž zúčastnil.

Podle vědců stavy všech druhů spárkaté zvěře za poslední čtvrtstoletí výrazně vzrostly, v průměru téměř dvojnásobně, na 174 procent. Dramaticky stouply hlavně počty nepůvodních druhů zvěře. Jelenů sika přibylo více než osmkrát, daňčí zvěře 4,5krát a mufloní 2,5krát. Přitom sika a mufloni v lese velmi citelně škodí.

„Sledovali jsme umělou výsadbu i přirozenou obnovu lesa v celé republice, roku 2005 spárkatá zvěř okousala přes 27 procent vrcholových výhonků u sazenic smrku nebo jedle a 60 procent semenáčků listnatých stromů,“ říká Zatloukal.

Zástupci myslivecké jednoty však na tato čísla moc neslyší. „Podívejte se přece na les, kterým teď procházíme, stromy tu rostou a žádné výrazné škody tady nejsou,“ upozorňuje Šilha. Zastavujeme u paseky plné borovic. Mezi stromky je pouze uschlá tráva. Žádné duby, buky nebo jiné listnáče, které jsou pro les výraznou oporou. (viz text Zvěře škodí...)

Odborník z výzkumného ústavu zpozoruje dvě okousané sazenice. „Jde jenom o boční větvičky, to stromu neuškodí,“ komentuje Zdeněk Mařík, ředitel lesního závodu Dobříš. Podle něho je vliv zvěře na porosty, které spravuje, přijatelný. Není divu, vždyť je jako ředitel za stav zvěře, a tedy i za škody zodpovědný, takže nemůže sám sebe kritizovat. Opodál paseky s borovicemi roste skupina mladých břízek a doubků. „Ty ovšem vyrostly v oplocence,“ poznamenává Zatloukal.

Další zastávka u paseky s malými sazenicemi smrků je názornější. Vrcholky všech stromků jsou potřeny chemickým repelentem, aby je zvěř neokousala. Nic jiného než smrčky na pozemku neroste. „Ročně stát přispívá na výsadbu listnáčů 112 milionů korun, kdyby bylo zvěře úměrné množství, dala by se tato suma využít na něco jiného,“ říká Zatloukal.

Myslivci sice uznávají, že odhady počtu zvířat nejsou příliš spolehlivé, ale plánovat odlov podle množství okousaných, oloupaných a jinak poškozených porostů odmítají. Považují to za diskreditaci zákona o myslivosti a tvrdí, že by v takovém případě množství spárkaté zvěře naopak stouplo.

Místo argumentu pro toto tvrzení Jiří Šilha říká: „Vlivu zvěře na lesní ekosystém lze předcházet přikrmováním.“ Jenže ve státním lese se krmení platí z daní a v soukromém kupuje krmivo vlastník ze svého. Podle Šilhy však není problém v zákonu, ale v ochotě ho dodržovat a ve schopnosti se domluvit.

„A kdybychom přece jen chtěli snížit stavy spárkaté zvěře, museli bychom do lesa chodit častěji než nyní,“ dodává myslivec Šilha. Jednatel Kostečka pak v nadsázce navrhuje střílet z vrtulníku nebo sypat otrávené obilí.

Škody způsobené zvěří / v mil. Kč

Autoři: LDF 47,7 MZLU R. Mrkva, Brno (2007) J. Čermák

Vědci kontra myslivci Zatímco vědci na základě výzkumů zjistili, že přemnožená jelení, srnčí, daňčí a mufloní zvěř poškozuje mladé i odrostlé stromy, myslivci tyto poznatky neuznávají. Problém je v tom, že myslivci odhadují stavy spárkaté zvěře podle sčítání stop a pozorování, což je ve volné přírodě úkol prakticky nesplnitelný, takže počty zvířat jsou nespolehlivé.

Zvěř poškozuje mladé stromky okusem a ohryzáváním, vzrostlé stromy loupáním kůry a vytloukáním paroží o kmen.

Následky okusu: Likvidace přirozeného zmlazení a umělé výsadby, deformace kmínků, snížení přírůstku a vitality stromků

Následky loupání a vytloukání: Hniloba, nižší kvalita dřeva, riziko zlomení kmene, snížení přírůstku.

Ulovit srnčí zvěř není snadné. Na polích je totiž podobně ostražitá jako antilopy na afrických savanách, říká Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty.

V letech 2001 až 2005 vzrostly stavy jelení, srnčí, mufloní a daňčí zvěře téměř o dvacet procent. Odlov však za tímto nárůstem zaostává, říká Vladimír Zatloukal z Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů v Jílovém u Prahy.

O autorovi| Josef Matyáš, redaktor LN

Autor:

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

Pečujte o svou pokožku s kouzelnými oleji Bi-Oil
Pečujte o svou pokožku s kouzelnými oleji Bi-Oil

Proč je nutné v létě dvojnásob pečovat o pokožku? Protože právě v létě je vystavena mnoha negativním vlivům. Zapojte se proto do soutěže o 6...

Mohlo by vás zajímat