Novela zákona o myslivosti pod palbou. Stát znárodní lesy, bouří se majitelé

Podle nimrodů, zemědělců i majitelů honiteb ale zákon způsobí přesný opak – myslivců ubude, protože nebudou riskovat pokuty, a zvěř nebude mít kdo střílet. Pod dopis ministerstvu se podepsali i šlechtici pečující o tisíce hektarů jako Lelio Colloredo-Mannsfeld nebo syn zesnulého Karla Schwarzenberga Jan Nepomuk Schwarzenberg.

Návrh novely už projednala vláda a v úterý ji budou schvalovat poslanci. Ministerstvo tvrdí, že problémy s přemnoženou zvěří řešit musí – podle dokumentu Národní inventarizace lesů zvěř poškodí zhruba 32 procent stromků do výšky 1,3 metru a způsobí ročně škody v lesích včetně nákladů na opatření proti nim za 2,5 miliardy korun.

„Novela zákona mění myslivecké plánování tak, že se povinný minimální lov spárkaté zvěře bude odvozovat od poškození lesa v honitbě bez ohledu na její velikost, držbu a užívání. Minimální výše lovu bude stanovena každoročně a zvlášť pro každou honitbu,“ popsal ministr zemědělství, lidovec Marek Výborný.

Skutečný rozsah poškození lesa zvěří v honitbách bude průběžně zjišťovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů a každoročně jej pak zveřejní. A právě myslivci nebo myslivecká sdružení budou povinni splnit minimální výši lovu, která bude vycházet právě ze stupně poškození lesa. Neodloví-li minimální počet, dostane uživatel honitby, tedy myslivci, sankci od 50 do 200 tisíc korun za první rok, v dalších se bude zvyšovat.

Zásah do vlastnických práv

Majitelům lesů vadí, že o lovu zvěře na jejich pozemku by měl místo nich rozhodovat stát.

Českomoravská myslivecká jednota už proti zákonu spustila petici, ve které tvrdí, že pokud jej poslanci schválí, skončí tradiční pojetí myslivosti, mysliveckých tradic a zvyků. „Nejen že by nedošlo ke snížení škod zvěří, ale ve skutečnosti by se tyto škody zvýšily v důsledku nezodpovědného hospodaření. Stejně tak by nedošlo k posílení práv vlastníků lesů a zemědělské půdy, ale k jejich výraznému oslabení, kdy by vlastníci ztratili právo rozhodovat o plánech lovu a přístupu do oplocených obor,“ zdůvodňuje petici Českomoravská myslivecká jednota.

Podle ministra Výborného bude naopak naprostý přehled o tom, kdo a kolik zvěře loví. „Ulovenou zvěř označí myslivec plombou a do evidenčního systému nahraje její fotografii. Obce tak snadno ověří, zda myslivci skutečně plní plán lovu. Zavádíme tak do myslivosti digitalizaci a omezujeme papírování,“ uvedl.

Obavy, že nové znění zákona rozvrátí fungování mysliveckých spolků a sníží už tak klesající počet myslivců, mají i někteří zemědělci. Varují, že nebude mít kdo lovit přemnoženou zvěř a škody na polích budou narůstat.

Myslivci z osmdesáti okresních spolků, které zastupují zhruba 80 procent všech myslivců, napsali ministrovi dopis. V něm vypočítávají, že každoročně odpracují zdarma tisíce hodin při úpravě krajiny, regulování zvěře, vychovávání dětí či při společenském životě v obcích. „Nejsme přesvědčeni, že si plně uvědomujete význam (myslivecké) organizace a její přínos pro společnost,“ píší.

Obavy z přemnožené zvěře

Varuje i Agrární komora České republiky, největší zemědělská organizace v zemi. „Vládní novelizaci považujeme v současné situaci za riskantní. Podle mnoha odborníků a především samotných myslivců hrozí, že novela bude mít opačný efekt a problémy s přemnoženou zvěří se ve finále zhorší,“ říká její prezident Jan Doležal.

Podobně jako Českomoravská myslivecká jednota, i zemědělci navrhují ponechat velké honitby a nezmenšovat je, jak navrhuje novela. Ta říká, že minimální výměra už nebude 500 hektarů, ale jen 250. Zemědělci argumentují tím, že především černá zvěř, která způsobuje největší škody, se pohybuje na ploše větší než 250 hektarů a pro zemědělce bude velmi složité dohledat viníka, po kom chtít kompenzace.

Myslivci se zase obávají, že rozdělení honiteb na menší povede k další administrativě, zatížení úřadů a dlouhé měsíce nebude v honitbách možno lovit, než se vše „papírově“ srovná. Ministerstvo naopak tvrdí, že po snížení velikosti honiteb budou moci úřady lépe ovlivňovat hospodaření v nich, lov i ochranu lesa před zvěří.

Problémem ale může být i systém pokut za nedodržení minimálního počtu ulovených kusů zvěře, které by měl myslivcům nově určovat stát. „S jistotou se dá předpokládat pokles aktivních myslivců ve venkovských regionech,“ varuje předseda Myslivecké komise Agrární komory ČR Jiří Milek.

Snížení počtu myslivců očekává proto, že většina sdružení jsou nevýdělečné spolky, které mají peníze sotva na svůj provoz, a pokuty by pro ně mohly být likvidační.

Počty myslivců v Česku každoročně klesají, loni jich podle statistického úřadu bylo asi 88 000, což je téměř o čtyři tisíce méně než před deseti lety.

Proti novele se postavila také šedesátka významných vlastníků půdy a lesů, mezi kterými jsou i šlechtici pečující o tisíce hektarů jako Lelio Colloredo-Mannsfeld, Jan Nepomuk Schwarzenberg. Ministrovi a poslancům píší otevřený dopis, že novela má prvky „centrálního plánování a znárodnění“, zvyšuje byrokracii a zavádí přísné pokuty. Dohromady jde o půdu o rozloze třikrát větší, než je území Prahy.

Nežádoucí lovci

V dopise upozorňují, že rozhodovat o plánu lovu zvěře má Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, a to podle dat, aniž by do honiteb samotných úředníci vkročili. Dnes má přitom každý les svého odborného lesního hospodáře, který by měl znát, jaká zvěř a kde mu dělá škody.

Majitelé lesů kritizují i to, že podle novely by měli umožnit lov i dalším lidem, kteří nejsou členy tamního mysliveckého spolku a ani nejsou vlastníky pozemků uvnitř honitby. Zákon má zavést povolenky k lovu spárkaté zvěře, jelena sika a divočáků pro zemědělsky hospodařící subjekty. Dnes je situace jiná: vlastníci rozhodují, jestli budou ve svých honitbách hospodařit sami, nebo je pronajmou. To, že by zákon umožňoval v pronajaté honitbě lov i dalším lovcům, není v žádné ze středoevropských zemí.

„Navrhovaný systém povolenek k lovu pro takzvané hospodařící osoby zavádí druhou, výrazně menšinovou, avšak privilegovanou skupinu osob, která nemusí respektovat většinové demokratické postupy při vytváření a správě honiteb. Zřizuje tak nové povinnosti pro vlastníky a nová práva pro privilegovanou skupinu hospodářů – nikoli vlastníků. Tuto nespravedlivou a v demokratické společnosti neakceptovatelnou nesystémovost ministr vydává za posílení práv vlastníků,“ řekl iDNES.cz Tomáš Balihar, který stál u zrodu dopisu.