Nová zbraň proti ubývání stromů? Drony, které vystřelují semena do půdy |
Evropská unie vydala seznam vetřelců, kteří jsou tady nežádoucí. Dohromady jde o 23 druhů živočichů a 14 druhů rostlin. „Od začátku 90. let je to první celoevropský předpis, který se týká ochrany biodiverzity. Je to něco, o co komunita, která má co do činění s invazemi, ať už na akademické úrovni, nebo prakticky, usiluje dlouho. Nicméně mezi těmi 37 druhy chybí některé, které by tam být měly,“ míní Petr Pyšek z oddělení ekologie invazí Botanického ústavu Akademie věd.
Jde například o bolševník velkolepý nebo norka amerického, kteří patří v Česku k nejproblematičtějším. Ti by se ale na černou listinu ještě mohli dostat, postupně se bude aktualizovat.
Směrnice vzbuzuje otázky
Směrnice přijatá už v roce 2004 Evropským parlamentem, která je v účinnosti od letošního srpna, vzbuzuje řadu otázek. Dotkne se totiž i například i zoologických zahrad nebo chovatelů. Už teď vznikla chiméra, že se zoologické zahrady budou muset zbavit některých svých zvířat – na seznamu je například mýval severní nebo nosál červený.
Taková zvířata budou moct v zahradách dožít, ovšem za podmínek, že bude zajištěno, aby neutekla do volné přírody a že se nebudou nadále rozmnožovat.
„To nařízení obsahuje zákazy dovozu a chovů. Pro nekomerční chovatele ale platí přechodné ustanovení na dožití, stejně tak pro soukromé osoby, které mají doma mazlíčka nebo chovy, které nejsou za účelem obchodu. Není specifikováno, jak se má zamezit rozmnožování. Jedna možnost je oddělení samců od samic, někde může pomoci antikoncepce, v zásadě může být jedno z řešení i kastrace. Řada chovatelů například domácích koček s tím běžně pracuje,“ vysvětlil LN ředitel odboru druhové ochrany ministerstva životního prostředí Jan Šíma.
Z divočiny do zoo
Zatím to však nemusí nutně znamenat, že až dožijí všichni mývalové v evropských zoo, návštěvníci si je už neprohlédnou. Členské státy nyní jednají s Evropskou komisí o výjimkách, které by mohly zahrady mít. Podle směrnice je možné ji vyjednat ze tří důvodů – výzkum, zdravotnické využití či ochrana v rámci chovu v zajetí. „To by šlo uplatnit u zoologických zahrad, které mají za povinnost starat se o zachování druhů. Je to věc, kterou se snažíme diskutovat s Evropskou komisí, jestli jsou to třeba jen druhy, které jsou ve svojí domovině ohrožené, nebo jestli je to možné vzít obecněji a zoo do toho zahrnout paušálně,“ dodává Šíma. Zahrady by navíc mohly dostat novou funkci – a to přebírat zvířata ze seznamu od chovatelů, kteří už nebudou schopni se o ně postarat, případně brát i ty živočichy, již budou odchyceni ve volné přírodě.
Výjimku bude možné udělit také chovům s hospodářským využitím. Ovšem za podmínek, že to představuje významnou hospodářskou složku dané země. U nás už se vyjednává například o výjimce pro chov tří vyšlechtěných plemen nutrie. Konkrétní podmínky, jak budou vypadat zákazy a kdo bude kontrolovat jejich dodržování, musí stanovit jednotlivé státy. Ministerstvo životního prostředí je zahrne do novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Jasno, jaké pokuty budou hrozit těm, kdo budou s invazními druhy například nadále obchodovat nebo je budou chtít převážet na území EU, by mělo být ke konci letošního roku. „Má to preventivní charakter. Nebude docházet k tomu, že by se někomu likvidovaly na zahrádce rostliny, ale bude to směřovat k odpovědnosti za nerozšíření do přírody,“ objasňuje Šíma.
Evropa začne s hubením nepůvodních druhů. Na seznamu je mýval i rak |
Například obchodníci mají na zbavení se svých zásob zakázaných druhů jeden rok. Ten, kdo si bude chtít na zahradu do jezírka přivézt tokozelku vodní hyacint, se vystaví pokutě. Je to sice rostlina, která u nás nepředstavuje problém, svoje by ale mohly vyprávět jihoevropské státy. Ve Španělsku jí zarůstají celá jezera a řeky a to až tak, že to blokuje vodní dopravu, ucpávají se zavlažovací zařízení nebo omezuje provoz čistíren a vodních elektráren.
Vidíte mývala? Volejte
Pokuty by směřovaly také na toho, kdo si koupí domů živočicha, kterého pak už nechce a pustí ho do volné přírody. Tak jako se to dnes děje například se želvou nádhernou.
„Z našeho pohledu by bylo rozumné, aby regulace probíhala intenzivněji tam, kde vzniká problém. Například u mývala severního by to byly západní Čechy, kde je populace rozšířená. Je tam lokalita, kde se vyskytuje ojedinělá populace užovky stromové a snažíme se ji tam udržet (mývalové ji ale likvidují),“ říká Šíma.
Informace o invazních druzích bude shromažďovat Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Pokud někdo narazí na vetřelce, může zavolat tam. I to by byl podle Petra Pyška na individuální úrovni ohromný úspěch.
