Film íránského režiséra Asghara Farhadího Jodaeiye Nader az Simin (Nader a Simin: odloučení) si z letošního berlínského festivalu odváží hned tři statutární trofeje: Zlatého medvěda za nejlepší snímek a dvě ceny za kolektivní herecké výkony mužských i ženských protagonistů. Za nejlepší film zvolili íránský titul i čtenáři deníku Berliner Morgenpost a ekumenická porota. Snímek vypráví o rozpadu rodiny titulních hrdinů, kteří vážně zvažují emigraci, ale doma je drží mimo jiné i fakt, že Naderův otec trpí Alzheimerovou chorobou.
Duch íránské kinematografie se nad jednašedesátým ročníkem Berlinale vznášel ještě před začátkem samotné přehlídky. V hlavní porotě měl totiž zasednout známý perský režisér Džafar Panahí, který však byl v prosinci loňského roku íránským režimem za protivládní názory odsouzen k šesti letům vězení a dvacetiletému zákazu filmové tvorby. Organizátoři berlínského festivalu proti filmařově uvěznění protestovali, uspořádali režisérovi retrospektivu a Panahího židli v porotě nechali demonstrativně prázdnou. Íránský film na Berlinale zvítězil vůbec poprvé. Filmy z této země velké evropské festivaly objevovaly na přelomu století, kdy v Cannes vyhrála Chuť třešní Abbáse Kiarostámího (1997) a Zlatého lva v Benátkách vybojoval Kruh právě Džafara Panahího (2000).
Co se líbilo porotě Vedle ocenění filmu Nader a Simin: odloučení za umělecké kvality má rozhodnutí jury vedené italskoamerickou herečkou Isabellou Rosselliniovou i nepochybný politický rozměr, podtržený i výběrem laureátů dalších udělených cen. Stříbrného medvěda za výjimečný umělecký počin získali ex aequo Barbara Enriquezová a Wojciech Staron za výpravu, respektive kameru filmu El premio (Cena). V autobiografickém snímku vypráví scenáristka a režisérka Paula Markovitchová o dětství stráveném za vlády argentinské vojenské junty očima sedmileté holčičky. Cenu zakladatele přehlídky Alfreda Bauera za zvláště inovativní dílo si z Berlína odváží Němec Andres Veiel za titul Wer wenn nicht wir (Kdo, když ne my) o počátcích teroristické skupiny Frakce Rudé armády.
V domácích rukách zůstal také Stříbrný medvěd pro nejlepšího režiséra. Pyšní se jím Ulrich Köhler, jehož film Schlafkrankheit (Spavá nemoc) je dalším rodinným dramatem, v tomto případě mezikontinentálně rozklenutým mezi Afrikou a Německem.
Nejlepší scénář podle hlavní poroty napsali Joshua Marston a Andamion Murataj. Jejich film The Forgiveness of Blood (Odpuštění krve) se odehrává v současné Albánii, kde se vážné neshody stále řeší na základě zákonů krevní msty. Ty zasáhnou i dva sourozence, kteří měli velkou šanci podobnému rodnému prostředí uniknout: sedmnáctiletého Nika a patnáctiletou Rudinu. Velkou cenu poroty získal jeden z favoritů na Zlatého medvěda, film maďarského režiséra Bély Tarra A torinói ló (Turínský kůň). Tarr v něm zůstává věrný svému charakteristickému stylu: snímek inspirovaný epizodou ze života Friedricha Nietzscheho je černobílý, vyprávěný téměř bez dialogů, zato pomocí působivě dlouhých elaborovaných záběrů. Psychologické drama o muži, jeho dceři a jejich koni ocenili i kritici a členové nestatutárních porot.
Ceny i do Čech Zvláštní porota vyhlašující cenu pro nejlepší festivalový hraný debut vyzdvihla americký film On the Ice (Na ledu), odehrávající se v nejsevernější osadě na území Spojených států. Zvláštního uznání se dočkaly i černá komedie The Guard (Strážce) Johna Michaela McDonagha (bratra známějšího Martina, známého i u nás filmem V Bruggách) a další drama o dysfunkční rodině Die Vaterlosen (Bez otce) rakouské režisérky a scenáristky Marie Kreutzerové.
O cenu za nejlepší debut bojovali i dva tuzemští zástupci na festivalu – česko-slovenský Dům Zuzany Liové a Osmdesát dopisů Václava Kadrnky. Oba filmy běžely v rámci sekce Forum, stejně jako náš třetí účastník, groteskní, a přece pravdivý dokument Eriky Hníkové Nesvatbov. Ten se na festivalu dočkal ceny čtenářů deníku Der Tagesspiegel, dotované třemi tisíci eur.
Šedesáté první Berlinale v sobotu slavnostně zakončil ceremoniál ve festivalovém Palastu, kterého se vedle tvůrců šestnácti soutěžních filmů a dalších hostů účastnil i letošní laureát čestného Zlatého medvěda za celoživotní dílo, německý herec Armin Mueller-Stahl. U této příležitosti v rámci berlínské přehlídky proběhla retrospektiva filmů, v nichž během své kariéry vystoupil: nechyběly mezi nimi například Fassbinderova Lola, Jarmuschova Noc na Zemi či Cronenbergovy Východní přísliby.
O autorovi| Zpravodaj LN v Berlíně
