Mapa Česka je bělostná, jako by ji někdo vypral v arielu. Už několik let přitom bývá zbarvená doruda, barvy, která znázorňuje extrémní sucho, zatímco bílá značí území bez rizika sucha.
Silné deště pomohly. Zemědělské sucho v Česku mizí i z hlubší vrstvy půdy, někde je už plně nasycená |
Déšť sice přišel shůry, a dokonce takový, že s sebou přinesl na některých místech i povodně. Povrchová vrstva je nasycená. Sucho ale přetrvává, což je vidět na druhé mapě, která znázorňuje nasycení hlubokých vrstev.
  |
Proč to všechno? Půda je po šestiletém období sucha vyčerpaná a nestíhá pojímat vodu, která přichází. To platí všeobecně. Větší roli v současném stavu ale hrají dva jiné faktory.
„Deficit půdy byl hluboký a nějakou dobu trvá, než se voda do hloubky dostane. Druhý faktor je charakteristika srážek. Ty květnové byly relativně pozvolné, voda se zvládla vsáknout a doplnit povrchovou půdní vlhkost a následně se mohla dostat i do hlubších vrstev. Červnové srážky byly většinou velmi intenzivní a velký podíl odtekl,“ sdělil serveru Lidovky.cz bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd – Czech Globe.
Přívalové deště jsou problém nehledě na to, kam spadnou. Voda odteče pryč po jednolitém povrchu, kde ji nemá co zadržet, ale stejně tak i ze zatravněné plochy, protože pod bičujícím deštěm tráva lehne a voda zmizí tak jako tak. Červnové srážky zkrátka nebyly efektivní. Do toho vstupuje ještě třetí faktor. Vegetace je nyní v plném proudu a je žíznivá. Má nezanedbatelnou spotřebu a část vody, která spadne, poměrně rychle pojme.
Sucho a povodně jedno jsou
Výjimečné, až extrémní sucho v hluboké vrstvě dál pociťuje západ země, potažmo severozápad a Slezsko, problémy má i jižní Morava. Přesto, že i tam pršelo, byť ne tolik jako na Vysočině. Zkrátka to nestačilo. „V oblasti severozápadních Čech byl deficit jeden z nejhlubších a současně tam i nejméně pršelo,“ vysvětluje Trnka.
Celou grafiku si můžete prohlédnout po rozkliknutí.
Někde naopak spadlo vody až příliš, což vyústilo v bleskové povodně. Stejně rychle, jako přišly, i odešly a nechaly za sebou spoušť. A právě na to se Česko bude muset připravit. Sucho a povodně jedno jsou – je to extrém, který jde ruku v ruce s klimatickou změnou.
„Samo o sobě to dokresluje, jaký charakter klimatu očekáváme do budoucna. Z klimatických modelů vychází, že na jedné straně hrozí delší, intenzivnější a vytrvalejší období sucha, současně ale i výrazně intenzivnější srážky,“ líčí bioklimatolog.
Podle dat bude dnů s bičujícím deštěm přibývat. Modely také ukazují, že bude vyšší teplota a vzduch pojme v absolutním množství víc vody – kolik vody atmosféra pojme, totiž závisí na teplotě. Země se otepluje, zásadní změnou jsou přitom i jeden nebo dva stupně, to znamená také víc vydatných srážek.
„Bohužel mezi nimi může být také delší období sucha a můžeme mít současně víc rizikových srážek, které s sebou nesou bleskové povodně, jak jsme viděli nyní. To se vůbec nevylučuje, ačkoli laikům se to nezdá,“ dodává.
Je potřeba krajinu na počasí připravit
Klima ve střední Evropě je střídáním sušších a vlhčích epizod typické. Přesto je to nyní jiné. Srážkový deficit není tak velký. Co je zásadnější, je nadměrná spotřeba vody proti posledním padesáti letům. Jednoduše řečeno je velký rozdíl mezi tím, jak moc krajina vodu potřebuje kvůli vyšším teplotám a dlouhým obdobím bez mraků, kdy sluníčko pálí a nic mu nestojí v cestě, a kolik jí dostane.
„Je potřeba na to krajinu připravovat, nemůžeme se soustředit na to, že ji připravíme stejně, jako to dělají v Izraeli, a bude to stačit. Musíme počítat s tím, že jsme ve střední Evropě, povodně nás trápily dřív, stejně tak naše předky, budou přicházet dál – a co víc, mohou být horší, protože atmosférické podmínky jsou jiné a do značné míry i neprobádané,“ vysvětluje Trnka.
Klimatologové mohou předpovědět, že hrozí povodně, a zhruba říct, kde je to riziko největší. Kam ale přesně nakonec déšť spadne, se určit nedá. Podle Trnky tak na ně musí být připravení všichni. Třeba i tam, kde je nikdo nepamatuje, protože žije na kopci. „Pokud na každý metr dopadne za hodinu sto litrů vody, někudy to odtéct musí,“ udává odborník.
