Netradiční svatební cestu začala dvojice v německém Kolíně. Směřovali do Asie, přes Austrálii do Jižní Ameriky a na sever Afriky. Čekali je i komplikace. V Tichém oceánu je vyložili z lodě mimo hraniční přechod. Stali se tak nelegálními přistěhovalci. „Začaly peripetie, odebrali nám pasy, poslali nás do jednoho města, kam jsme se chodili hlásit na imigrační úřad. Nakonec nás požádali, abychom opustili republiku,“ řekla ČTK Jana Zwernemannová. Protože v nejbližší době nejel žádný člun, museli odletět. „Když cestujete bez letadla, je velmi zajímavé to, že přijdete do regionů, kam byste se jinak nedostali,“ vysvětlil Stefan Zwernemann. „Létání je jeden z nejškodlivějších způsobů dopravy,“ podotkla jeho manželka.
V dopravních prostředcích strávili 2617 hodin, což je přes 109 dní, při průměrné cestovní rychlosti 37 kilometrů za hodinu. Po cestě nepotřebné věci darovali lidem a v second handech si kupovali nové. Proto jim stačili jen dva batohy.
Nejpohostinnější lidé byli prý v Kyrgyzstánu. „Zvali nás k sobě domů náhodní spolucestující z autobusů: Přijď ke mně na čaj, přijď ke mně na vodku,“ vzpomínala Jana. Největší šok byla Čína. „Nikdo vám nerozumí, nerozumí ani gestům, neměli velký zájem o člověka, protože je jich hodně,“ řekl Stefan. Problémem prý bylo požádat o bezmasé jídlo. Nakonec jim pomohl jeden Japonec a napsal jim to v čínštině na lístek. Zemí, která je zaujala nejodlišnějším způsobem života, byla Nová Guinea, kde mnozí lidé ani netuší o výdobytcích civilizace, neznají ani kolo. „Jsou tam místa, kam bílí lidé ještě nevkročili,“ poznamenala Jana.
Na své cestě přitom měli velké štěstí. Neonemocněli žádnou vážnou chorobou ani nemuseli čelit přepadení. Jen na začátku cesty přišli o fotoaparát.
