Pátek 8. listopadu 2024, svátek má Bohumír
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Na Cohena, na Cohena!

Česko

Druhý den jsme se sešli s kamarády u stolu a překvapeně zjistili, že jsme tam byli všichni. Jeden na certifikovaně nejhorším místě haly, druhý ve VIP sekci se sushi a pitím zadarmo, někdo tam vartoval hodinu předem, jiný dorazil na koncert při druhé písničce, protože dostal dva lístky půl hodiny před začátkem a první půlku přenášel mobilem své dívce, která se řítila aspoň na tu druhou z Karlových Varů a Bird on the Wire slyšela jen přes handsfree. Rozpuštěni mezi patnácti tisíci diváky, ale všichni. Klobouk dolů, takové skóre neměli ani Radiohead. Připili jsme si na dědouška a na jeho hlubší a hlubší hlas.

„Tak, hoši, ale upřímně,“ povídá přítomná dívka. „Kdy kdo začal bečet?“ (Přijela z Moravy.) U stolu se mezi chlapy rozhostilo ticho. „No tak, ale ven s tím,“ říká neodbytně. „Já u Who by Fire,“ povídám. Nedávno jsem vletěl s motorkou na štěrk a text o rozličných způsobech smrti mi nepříjemně vrátil pocity, které člověk zažívá, když se mezi řítícími se kamiony snaží postavit motorku na kola, plechaři zastavujou a řvou na něj z okénka, že doufají, že se příště už konečně zabije. „Já u Hey, That’s No Way to Say Goodbye,“ řekl tiše kamarád, kterého opustila dívka. „Já u I Tried to Leave You,“ řekl druhý, kterému celé,“ uzavřela dívka z Moravy. Šel jsem pro pivo, abych nemusel přiznat, že já s přestávkami vlastně taky.

Vrátil jsem se, ruce plné kelímků, k té různorodé partě a přemýšlel jsem, kam jsem si sakra napsal tu větu z Elegance ježka, kterou jsem se hodlal naučit nazpaměť a zpestřovat jí konverzace o hudbě, ale ta myšlenka byla zalita další debatou, která však neustále vyvolávala otázku, jakou podivnou náhodou do sebe v životě narazí ausgerechnet ti, kdo dokážou přezpívat alespoň jednu Cohenovu písničku zpaměti (a desítky, možná stovky jiných písní od jiných autorů, ale společných), kteří se rozhodně nedali dohromady kvůli hudbě, ale které jako by hudba, tichounce, svábila dohromady.

Pak už jsem se nedivil, že nás kymácivé kroky náhodně dovedly právě do baru, ve kterém před lety Juraj Kukura točil klip své prapodivné verze Cohenovy Suzanne, že se majitel právě nás zeptal, jestli jsme „včera byli“, ačkoliv si mohl vybrat kohokoli z těch, co nebyl, protože hudba v nás je poznávací znamení, je z nás cítit, svítí nám z očí a umožňuje nám se vyhledat v davu. „Vlastně se ptám, jestli ten skutečný pohyb světa nespočívá v hudbě,“ tak zněla ta věta Muriel Barberyové z Elegance ježka.

Je to dobrá věta. Stálo za to si ji zapsat.

***

Jakou podivnou náhodou do sebe v životě narazí ausgerechnet ti, kdo dokážou přezpívat alespoň jednu Cohenovu písničku zpaměti, kteří se rozhodně nedali dohromady kvůli hudbě, ale které jako by hudba, tichounce, svábila dohromady? se tu jeho opustit nepodařilo. „Já u In My Secret Life,“ řekl další. U stolu se rozhostilo ticho, všichni víme, že má milenku, ale proč to sem tahá. „No a já to probečela

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!