Na adrese www.mvcr.cz/ministerstvo/oabs/monografie/ruth/index.html je od tohoto týdne vystaven operativní svazek s krycím jménem „Ruth“ obsahující informace, které StB o Křížkové sbírala po dobu zhruba dvaceti let. Nejprve jako o osobě prověřované, později jako nepřátelské.
Je to poprvé, co byly v takové míře zveřejněny konkrétní údaje ze spisů tajné policie na oficiálních stránkách ministerstva. Dosud totiž byly kompletně zveřejněny jen seznamy spolupracovníků StB a formální evidence tajné policie.
| Chtěla jsem ukázat i naše slabosti |
|
Nemám co skrývat, říká signatářka Charty 77 Marie Rút Křížková. Její svazek je na webu jako první. Proč jste se rozhodla svůj kompletní svazek zveřejnit na internetu? Byly nějaké věci z minulosti, kvůli kterým jste váhala se zveřejněním? Jsme vůbec schopni se vyrovnat s minulostí bez jejího důkladného probádání? |
O zveřejnění svazku požádala sama Marie Rút Křížková. Velkým impulzem pro ni bylo, když byla nedávno v rámci sporu o podílu kněží na kolaboraci s komunistickou mocí obviněna, že si s StB zadala. „Říkala jsem si, že když už jsem tu iniciativu sama rozvířila, chtěla jsem se ukázat i ve své slabosti, i v tom je někdy síla. To, že jsem byla osočována, co asi s StB mám, se mě velice dotklo. Ať každý vidí, že nemám co skrývat,“ řekla LN Marie Rút Křížková.
Záznamy StB bude možné porovnat se zápisky sledované
Během několika týdnů by navíc měly ve vydavatelství Torst vyjít deníkové poznámky, které si Křížková psala koncem 70. let jako přípravu na soudní proces, který komunisté vedli proti Otovi Ornestovi, Jiřímu Ledererovi, Václavu Havlovi a Františku Pavlíčkovi. Křížkové vlastní precizně vedené poznámky z té doby mohou být protiváhou záznamů, které o ní vedla StB. „Jan Vladislav tehdy trval na tom, abych si ze všech výslechů na StB pořizovala vlastní záznamy. Nyní jsem mu za to vděčná. Kniha se bude jmenovat Svědectví, které nemohlo být vysloveno, protože jsem nakonec u soudu svědčit nemohla,“ uvedla Křížková.
Její svazek je podle Petra Blažka zajímavý i tím, že obsahuje záznamy z roku 1983, kdy se Státní bezpečnost na Křížkovou zaměřila jako na tehdejší mluvčí Charty 77. Z té doby se totiž v archivech zachovalo poměrně málo dokumentů, zčásti také proto, že se Charta v roce 1983 zvedala z přibližně ročního až dvouletého útlumu činnosti. Svazek obsahuje nejen materiály vytvořené estébáky, ale i autentické dokumenty zabavené například v poště sledovaných osob.
V rámci projektu Otevřená minulost se ministerstvo vnitra chystá v nejbližší době zdigitalizovat další svazky z archivů komunistické tajné policie. Ty by měly být veřejnosti přístupné nejen v klasických badatelnách, ale rovněž na internetu. Přístup k nim by měl zajišťovat ověřený elektronický podpis.
