Dítě ve věku od šesti do 15 let dostává nyní, stejně jako v roce 2006, v průměru 17,70 eura (430 korun) měsíčně. Jestliže před dvěma lety jim je ale dávalo 51 procent rodičů, nyní to je 45 procent. A tři čtvrtě z nich zajímá účel, pro jaký budou peníze vynaloženy, což je o šest procent více. Uvádí to průzkum agentury CSA, který pro banku Crédit Agricole provedla s 503 rodiči.
Podle pět let starého průzkumu, který společnost Ipsos uskutečnila v několika evropských zemích, patří Francouzi k největším škudlilům. A to tehdy platili ještě 22 eur. Zdatně jim sekundovali Angličané s 24 eury a Nizozemci s 23 eury, Němci byli štědřejší, neboť dávali 34 eur. Italové poskytovali dokonce 42 eur a největší grandi byli Portugalci s 59 eury, pokud lze ještě takovým částkám věřit.
Peníze začínají děti ve Francii dostávat poměrně brzy. Téměř třetina rodičů dává kapesné již osmiletým školákům. Průměrně se jinak s vyplácením začíná až v devíti. Rodičů, kteří se uvolí finančně přispívat dětem ve věku kolem 14 až 15 let, je pak 61 procent.
Sourozenci snižují šance Čím je dětí v rodině více, tím méně mají na kapesné naději. Jedináčkům dává peníze více než polovina rodičů. Pokud jsou děti dvě, je rodičů otevírajících své peněženky jen 46 procent, u třech potomků 41 procent.
Úměrně velikosti rodiny klesá také průměrně vyplácená částka -u jedináčků dosahuje 22,80 eura, u tří dětí a více 15,10 eura.
A to každý druhý rodič tvrdí, že poskytování kapesného má mít výchovný charakter, který děti učí plánovat a šetřit.
