V mexickém Cancúnu se právě koná klimatologická konference OSN.
LN hovoří s jedním z vedoucích autorů zpráv OSN o klimatu Stefanem Rahmstorfem.
* LN Proč kolem Cancúnu není takový rozruch jako loni kolem Kodaně?
Protože z Cancúnu jistě nevzejde žádná velká dohoda o ochraně klimatu, jakou si loni kdekdo sliboval od Kodaně. Doufejme ale, že se tam něco prosadit podaří: třeba pravidla ochrany lesů nebo závazné stanovení kroků k ochraně klimatu, kterou po Kodani řada států nezávazně ohlásila.
* LN Vy jste expert přes hladinu oceánů. Jak byste na svém oboru demonstroval, že je nejvyšší čas se dohodnout?
Za posledních 120 let stoupla hladina oceánů zhruba o 20 centimetrů. Tedy celosvětově, regionálně existují rozdíly. Částečně za to může termické roztažení vody, částečně tání ledovců. V letech 2003 až 2008 bylo asi 20 procent dáno termickým roztažením, 80 procent táním ledu.
* LN Co je na tom výjimečného? Nepohybovala se hladina oceánů v dějinách neustále?
Pravda je, že klimatická změna byla v dějinách planety vždycky doprovázena velkými změnami hladin oceánů. Na vrcholu poslední doby ledové například byla 120 metrů pod dnešní úrovní. S koncem doby ledové se klima během asi pěti tisíc let o pět stupňů oteplilo a tehdy asi dvě třetiny ledu odtály, z čehož právě vzniklo těch 120 metrů hladiny moře navíc. Kdyby tedy roztála i ta zbývající třetina ledu, mohly by oceány stoupnout o dalších šedesát metrů.
* LNA jak se hladina vyvíjela v posledních stovkách let?
V posledních dvou tisících letech byla vcelku stabilní. Trochu vystoupila během středověkého oteplení, za 500 let o zhruba 20 centimetrů, pak se ale ustálila až do konce 19. století, kdy začal dodnes trvající vzestup jako následek antropogenního, tedy lidmi způsobeného oteplování.
* LN Co se podle vaší předpovědi stane do konce tohoto století?
V našich studiích rozvíjíme různé scénáře podle množství emisí skleníkových plynů. V tom nejoptimističtějším scénáři hladina stoupne o 75 centimetrů, v nejpesimističtějším o 1,9 metru. To je naše studie, jiné studie používají jiné metody a docházejí k trochu jiným výsledkům. Nicméně všechny studie zveřejněné od poslední zprávy Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu (IPCC) z roku 2007 docházejí k výrazně vyšším, někdy dvakrát až třikrát vyšším odhadům než IPCC. To proto, že už započítávají možné zrychlení odtoku ledových proudů v Grónsku a Antarktidě, které si zpráva IPCC ještě netroufla vyčíslit.
* LN Grónskem operujete poměrně často. Odkdy bude podle vás jeho tání nezvratné?
Zatím pořád nezvratné není, ale byl bych tu opatrný. Kdy ale ten bod bude překročen, nevíme. Poslední zpráva IPCC došla k závěru, že Grónsko by mohlo začít nekontrolovatelně tát, pokud se globální klima oteplí o 1,9 a více stupňů. Od tohoto stavu jsme ještě trochu vzdáleni, to bychom ještě mohli stihnout zastavit. Jenže novější studie naznačují, že by kritický bod mohl ležet níž. Kdyby byl překročen, nebylo by sice Grónsko ještě ztraceno, museli bychom ale klima dost rychle znovu ochladit. Problém je v tom, že v takovém případě už nepostačí ani to, abychom snížili emise na nulu, protože pak teplota sice už nestoupá, ale také sotva klesá. To proto, že velká část námi vypouštěných emisí kysličníku uhličitého zůstává v atmosféře přinejmenším tisíc let. V takovém případě bychom tedy museli vyrábět negativní emise - a je ve hvězdách, jestli by to vůbec bylo proveditelné.
* LN Ve středověku bylo asi v Grónsku tepleji než dnes, tak v čem je problém?
Ano, tento argument se vyskytuje v nejrůznějších variantách. Podle té nejhloupější - a nedávno zazněla i na jedné německé univerzitě, bohužel - prý tehdy v Grónsku vůbec žádný led nebyl. Přitom samozřejmě i ve středověku v Grónsku led byl. Fakt je, že Grónsko, jak je patrné z názvu, bylo zelené - ovšem na okrajích, tak jako dnes. Začátkem 20. století, tedy ještě před globálním oteplováním, se v Grónsku na místech, kde kdysi sídlili Vikingové, sklízelo několik úrod ročně, pěstovaly se jahody a podobně. Já jsem jednou v Kodani v antikvariátu koupil knihu z třicátých let, kde ještě Grónsko líčili jako švýcarskou alpskou krajinu se šťavnatými loukami. Prostě vyvozovat z názvu Grónska, že tam za Vikingů bylo tepleji než dnes, se nedá. Takže je třeba spolehnout se na ledové vrty. Ano, ty ukazují, že tam mohlo být o něco málo tepleji než dnes. Jenže pokud se bavíme o tom, že ve středověku bylo Grónsko o jednu dvě desetiny stupně teplejší, je to úplně jiný příběh, než když připustíme, že v budoucnu se tu oteplí o deset dvacet stupňů.
* LN Patříte k hlavním autorům zprávy IPCC za rok 2007, která letos utrpěla několik šrámů. Co si o její úrovni myslíte?
Hlásím se k ní dál. Pokud vím, objevily se ve zprávě jen dvě skutečné chyby. Špatně byla uvedena procentuální hladina Nizozemska, která je pod hladinou moře. Tu nám ale dodalo samo nizozemské ministerstvo životního prostředí. Největší chyby se dopustila pracovní skupina číslo II, což nejsou klimatologové, ale lidé, kteří odhadují následky klimatické změny. Byla to chyba v citaci, kdy v regionální kapitole o Asii citovali jedno chybné číslo k tání himálajských ledovců, místo aby čerpali z věcně správné analýzy IPCC z pracovní skupiny I. Ano, nemělo by se to stávat, ale když spolu stovky lidí sepisují zprávu tlustou tři tisíce stran, nedá se úplně vyloučit, že tu a tam něco ujede. Kromě toho se objevila spousta nesprávných tvrzení: o tom, že IPCC špatně hodnotil riziko sucha v Africe, ohrožení amazonského pralesa... Přitom ve všech těchto bodech IPCC naprosto korektně podal stav vědeckého poznání. Britské Sunday Times, které například o takzvané Amazongate psaly první, musely ten článek na zákrok britské žurnalistické komise stáhnout. Takhle jeden dva novináři nepravdivými články vyvolají vlnu a stovky novin po celém světě potom bez ověření píší články ve stejném duchu. To prosím není skandál klimatologie, ale médií. Nikdo z těch novinářů si nezkontroloval, s čím vlastně jeho kolegové přišli.
* LN V Amazongate šlo o to, že IPCC necitoval odbornou literaturu, ale ekologistickou skupinu World Wildlife Fund. To snad je vědecká literatura?
Ne, ale vědeckou literaturu ten text WWF citoval, konkrétně studii z časopisu Nature. Výš už se v odborné literatuře nedostanete.
* LN Čtenář zpráv IPCC předpokládá, že autoři citují vědeckou literaturu, ne laické destiláty z vědecké literatury.
To ale nebyl text laiků, zprávu WWF vypracoval uznávaný lesní expert Peter Moore - a Sunday Times se musely omluvit i v tomto bodě. Existuje takzvaná šedá literatura, například zprávy Světové banky, Mezinárodní agentury pro energetiku nebo nevládních organizací. Podle stanov IPCC jsou to zcela legitimní prameny.
* LN V nevládních organizacích se zpravidla sdružují věřící, lidé upsaní oteplovací teorii, kteří vydávají propagandu.
Propaganda, to říkáte vy. Jistěže IPCC mohl citovat přímo studii z Nature, a ne zprávu WWF, ale nějak se vymyká mému chápání, proč z toho dělat skandál, když správně podal stav vědeckého poznání.
* LN Náš bývalý ministr životního prostředí se odvolával na zprávy IPCC s tím, že to je čistě vědecká práce. A pak vyjde najevo, že pět tisíc poznámek se neodvolávalo na vědeckou, ale šedou literaturu, zprávy neziskovek a studentské práce.
To vaše číslo se mi nezdá. Ale i kdyby, v pracovní skupině I, která se zabývá samotnou klimatologií, šedou literaturu v podstatě používat nemusíme. Platilo by to spíš pro pracovní skupiny II a III, které mimo jiné popisují možná řešení, například energetická. V těchto oborech není tak obvyklé publikovat v odborných časopisech, jako je tomu zvykem v přírodních vědách. Jinak: InterAcademy Council, což je nejvyšší vědecké těleso na světě, jakýsi výbor národních akademií věd, nedávno IPCC vystavil osvědčení, že vědecky je na úrovni - mimochodem všechno dobrovolně a bez nároku na honorář -, jakkoliv doporučil řadu organizačních zlepšováků. IPCC je organizačně vybavený opravdu slabě: jedna kancelář v Ženevě s pár zaměstnanci pak vůbec není schopna na takové útoky a pomluvy reagovat. Když se například objevil ten lapsus s himálajskými ledovci, zjistilo se, že IPCC ani nemá mechanismus, jak vydat erratum, nemá nikoho, kdo by o tom rozhodoval. Prostě IPCC nikdy nevyvinul profesionální strukturu. Fungoval skvěle do chvíle, než na něj zaútočily silné organizované skupiny a on si natloukl nos.
* LN Jaké potřebuje IPCC mechanismy, když předseda Pačaurí námitky k pasážím o himálajských ledovcích šmahem označí za voodoo vědu?
On za voodoo vědu neoznačil kritiku IPCC, ale jednu zprávu, kterou o himálajských ledovcích vydal indický ministr životního prostředí. Já bych takový slovník nepoužíval, ale ve věci samotné měl Pačaurí pravdu.
* LN Moment, ta indická voodoo věda byla korektnější než zpráva IPCC. Indické odhady, kdy by mohly himálajské ledovce roztát, byly mnohem zdrženlivější, nemluvily o desetiletích, ale o staletích.
A odkud vy víte, že to potrvá staletí?
* LN Na rok 2350 se přece opravila i IPCC.
Ne. To bylo jen vysvětlení, kde se ve zprávě vzal letopočet 2035, že to mohl být překlep čísla 2350. Ale ani 2350 není korektní číslo, v žádném případě to není odhad IPCC.
* LN Měl by Pačaurí IPCC vést dál?
Pačaurí jistě nebyl nejideálnější volbou. On byl dosazen pod tlakem George Bushe coby slabý předseda, jeho předchůdce byl totiž příliš efektivní. Není to žádný klimatolog. Nejlepší by bylo, kdyby dotáhl organizační reformy a pak úřad předal.
* LN Jak s ročním odstupem hodnotíte aféru Climategate?
I tady vidíme, že to byla bouře ve sklenici vody, vyrobená určitými lobbistickými skupinami. Mezitím už ta nařčení zkoumalo pět různých komisí a zcela je vyvrátilo. Dotyční vědci čelili i tak absurdním nařčením, že třeba manipulovali s daty, že obcházeli posudková řízení ve vědeckých časopisech. Nic z toho se nepotvrdilo.
* LN Hmm. Phil Jones například v e-mailech svým kolegům radil, ať také vymažou některá data, aby se k nim nedostali klimaskeptici. Ale jednoduchou otázku, jestli ta data mazal, mu žádná z těch komisí nepoložila.
O detailech tu nejsem úplně informovaný, ty ukradené e-maily jsem ani nečetl. Zabývám se klimatem, ne privátní korespondencí některých kolegů. Rozhodující pro mě je, že ani ve světle těchto e-mailů nebylo třeba žádný vědecký poznatek korigovat.
* LN Ale to přece má vážné společenské dopady, které by vás zajímat měly. Ve Spojených státech i ve Velké Británii, tedy obou zemích, v nichž se Climategate udála, veřejné mínění obrátilo a boj proti globálnímu oteplování přestalo podporovat.
Já se v klimatologii pohybuji už dvacet let a způsoby klimaskeptiků, kteří popírají vědecké poznání, znám za tu dobu docela dobře. Jim se kolem kodaňského summitu i po něm dařilo pronikat se svými názory do mediálního mainstreamu. Chápu to i jako psychologický fenomén. Právě proto, že kodaňský summit ztroskotal, mělo asi hodně lidí potřebu problém, který se nedaří řešit, odsunout a bagatelizovat. Protože zdánlivě bezmocně muset přihlížet tomu, co se na nás blíží, je dosti skličující. Takže když se budeme vzrušovat nad nějakými maily mezi vědci, nemusíme si tolik lámat hlavu nad budoucností našich dětí.
* LN Zneklidňuje vás, že podpora veřejnosti pro vaše názory a návrhy klesá?
V Evropě to tak špatné není, ale v Americe to vážný problém je. Z republikánů, kteří teď před měsícem kandidovali do Kongresu, se k poznání, že se klima vinou člověka mění, hlásil jenom jeden. Schválit v Americe zákon na ochranu klimatu je dnes prakticky nemožné. V jedné studii nedávno spočítali, že americké firmy vynaložily za posledního půldruhého roku 500 milionů dolarů na lobbing proti klimatické legislativě. Za to nakonec zaplatíme všichni. Čím později totiž začneme, tím dražší ta opatření budou.
***
PŘEDSTAVUJEME Stefan Rahmstorf Patří k nejznámějším zástupcům klimatologického mainstreamu. Narodil se v roce 1960, v rodném Německu vystudoval fyziku, následně v britském Walesu a na Novém Zélandu i fyzikální oceánografii. Dnes působí na univerzitě v Postupimi a v tamním Postupimském institutu pro klimatologii (PIK), o jehož práci se často opírá i spolková kancléřka Angela Merkelová. Rahmstorf byl jedním z hlavních autorů čtvrté výroční zprávy Mezivládního panelu OSN (IPCC) pro klimatickou změnu v roce 2007. Ve stejném roce dostal IPCC spolu s americkým politikem Al Gorem Nobelovu cenu míru. Zpráva se ovšem letos ocitla pod silnou kritikou.
